Zóna placeného stání: ani peníze ani pořádek

Praha - Po pěti letech existence zóny placeného stání v centru města se ukazuje, že její zavedení zřejmě nebylo nejšťastnějším krokem. Pakliže si od ní jak představitelé města, tak i prvního obvodu slibovali zklidnění dopravy a pořádek v ulicích, spíše opak je pravdou. Pravdou také je, že do městské kasy přichází ze zóny stále méně peněz. Za loňský rok to bude jen něco málo přes osm a půl milionu korun, zatímco v prvním roce fungování zóny to bylo více než dvacet milionů, o rok později dokonce devětadvacet milionů korun.

"Smyslem nebylo vydělávat, ale regulovat dopravu," uvedl náměstek primátora pro dopravu Martin Hejl. Že se to nepodařilo, klade za vinu nedostatečné legislativě, která neumožňuje účinně vymáhat poplatky za parkování.

Dosud například není zakotvena povinnost vlastníka za automobil a policie musí složitě dokazovat, kdo zaparkované auto řídil. Navíc státní policie nepovažuje neplacení parkovného za přestupek. "Než se to vyřeší, žádné další zóny nebudou," tvrdí Hejl.

Tržby z parkovacích automatů byly loni nejnižší za celou dobu existence placeného stání. Dosáhly pouze dvaceti milionů korun, což je v porovnání s rokem 1997 o devět milionů méně. V oranžové a zelené zóně pro krátkodobé stání platí zhruba jen každý čtvrtý řidič.

Také za abonentní karty zaplatili podnikatelé za stejné období o dvanáct milionů méně, a sice jen osmnáct milionů. V prvním roce existence nového parkovacího systému vydal Evropark 6300 rezidentních karet, loni je vlastnilo o tisíc obyvatel centra méně. Počet abonentních karet klesl z necelých šesti set na tři sta.

Skutečností také je, že mnozí držitelé karet nákup další oddalují o několik měsíců, parkují se starou a neplatnou, protože riziko postihu je minimální.