Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je svět připravený na zombie? Vědci nastínili, jak by se nákaza šířila

  21:07aktualizováno  21:07
Kam se uchýlit, až přijde zombie apokalypsa? Které státy jsou nejbezpečnější a které naopak padnou jako první? Ačkoliv se jedná jen o hypotézy z říše fantazie, vědci přicházejí s matematickými modely postavenými na reálných datech. Ukazují tak, jak rychle by se nákaza šířila a co byste měli dělat.

Záběr ze seriálu Živí mrtví - Počátek konce | foto: AMC

Vždycky to začíná stejně. Nejprve se objeví záhadná nákaza. Poté začne šeptanda o mrtvých, kteří se navracejí k životu a za pár dní už v ulicích hlídkuje armáda. Šíří se panika, vláda se snaží zavést karanténu a ochránit velká města. Už je však pozdě. Svět jak ho známe, přestane existovat a nad naší planetou přebírají vládu nemrtví.

Historie zombie

Zombie je bytost, která se po smrti navrací opět k životu s neutuchající touhou po čerstvé lidské krvi a mase. Takto zobrazené byly zombie poprvé v roce 1968 v kultovním filmu režiséra George A. Romera Noc oživlých mrtvol. 

Nákaza zombie se šíří skrze kousnutí. Jak se infikoval první člověk, je otázkou spekulací. V poslední době se tématika zombie dostala znovu do módy díky seriálu Živí mrtví.

Katastrofický scénář, podle kterého se lidé změní po smrti na vraždící stroje a na Zemi nastane zombie apokalypsa, byl už mnohokrát zfilmován. Web Foreign Policy tak v souvislosti se současnou popularitou zombie tématiky vyzpovídal vědce, aby zjistil, jak by se nákaza ve skutečnosti šířila a jaké následky měla.

„Zombie nákaza se rozšíří globálně dřív, než si někdo uvědomí, o co se jedná. Světová ekonomika se ve snaze zastavit šíření nákazy v zásadě zastaví,“ vysvětlil Robert Smith? z katedry matematiky a statistiky na ottawské univerzitě (otazník je součást jeho jména. Pokud vás zajímá proč, klikněte sem).

Globální nákazy nejsou v historii žádná neznámá. Na konci první světové války si vojáci přivezli ze zákopů domů tzv. španělskou chřipku, v roce 2003 se virus SARS dostal z Hongkongu do Toronta během několika hodin a loňské léto se zase nedařilo zastavit šíření viru eboly v Africe. Ale jak rychle by se šířila zombie infekce?

Odlehlé části Ruska by vydržely nejdéle

„Pokud by zombie nákaza byla reálná, byla by to otázka několika dní, než by se z toho stala pandemie,“ popsal Smith?, který se pokusil rychlost množení nemrtvých nastínit matematickým modelem. Podle toho by zombie nákaza byla katastrofální a rychle by ochromila infrastrukturu a dodávky zboží. 

Fotogalerie

Foreign Policy se domnívá, že rezolutní akce by byla problematičtější pro demokratické státy, kde se pro každé rozhodnutí musí najít politická podpora. Jako příklad uvádí Spojené státy, kde by akci mohl brzdit Kongres. USA jsou však už krok napřed a mají existující plán, jak se se zombie vypořádat. Pod názvem CONOP 8888 je uložen v síti Penatgonu (více čtěte zde).

Podle Smithe? v rozhodující chvíli půjde o čas. Výhodu tak mají autoritativní státy, protože mohou použít sílu k zamezení šíření nákazy. Otázkou zůstává, kam by se měli přeživší uchýlit. V tomto ohledu se nabízí například rozlehlé pustiny severní Kanady, Mongolska či Ruska.

Podle knihy Maxe Brookse Světová válka Z není ani ostrovní stát vždycky výhra. Zatímco komunistická Kuba by se díky své relativní izolovanosti jako úkryt mohla osvědčit, vstřícný Island by zombie rychle vzaly ztečí. „Odolnost země proti zombie bude záležet na velikosti populace a mohutnosti infrastruktury,“ říká Matt Bierbaum z katedry fyziky na Cornellově univerzitě.

Minulý březen prezentoval Bierbaum spolu s kolegou Alexem Alemim simulaci vypuknutí nákazy zombie na mapě USA. Podle nich by trvalo jen 28 dní, než by byly Spojené státy zaplaveny nemrtvými. Dvojice vědců varuje, že ani odstěhování na venkov by nemuselo pomoct - podle jejich modelu krajinou potáhnou hordy nemrtvých z měst. Nejlepší místa, kam se vydat, budou podle nich „oblasti, které mají největší vzdálenost od všech center“. 

Z jejich úvah tak lze vyčíst, že jihovýchodní a jižní Asie nebo země s megalopolemi jako Egypt, Irán nebo Nigérie by padly první. Největší výhodu by mělo územně rozsáhlé Rusko. „Sibiř a ruský Dálný východ jsou vaše největší šance,“ uvádí Bierbaum. Upozorňuje však, že i tak by šlo jen o dočasné řešení. „V delším časovém horizontu bude zasaženo všechno,“ uzavírá.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.