Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nigérie si najala na boj s Boko Haram žoldáky z Ruska i Jižní Afriky

  22:05aktualizováno  22:05
Stovky ozbrojenců z různých koutů světa si údajně najala nigerijská vláda pro boj s islamistickým hnutím Boko Haram. Chce tím prý výrazně omezit akceschopnost radikálů ještě před parlamentními a prezidentskými volbami, které se mají konat 28. března.

Nigerijští radikální islamisté ze skupiny Boko Haram v čele s Abubakarem Šekauem (uprostřed) na videozáběru z projevu k podpoře iráckému Islámskému státu. (13. července 2014) | foto: AP

Dřívější spekulace o účasti zahraničních žoldnéřů v boji proti islamistům na severovýchodě Nigérie tento týden přiživily fotografie, které se objevily na Twitteru.

Zachycují údajné zahraniční bojovníky ve městě Maiduguri, metropoli nigerijského státu Borno. Volební plakáty v pozadí podle agentury Reuters potvrzují domněnky, že snímky byly pořízeny v nedávné době. Právě stát Borno trpí útoky Boko Haram nejvíc.

Za 400 dolarů na den

Mluvčí nigerijské vlády pro otázky bezpečnosti Mike Omeri i jeho armádní protějšek Chris Olukolade shodně odmítli přítomnost cizích žoldnéřů v Nigérii komentovat.

Prezident Goodluck Jonathan ale v rozhovoru poskytnutém stanici Hlas Ameriky přiznal, že v Nigérii působí takzvaní kontraktoři, tedy zaměstnanci soukromých bezpečnostních firem. Odmítl ale upřesnit jejich počet i národnost.

Podle informací některých západoafrických tajných služeb v Nigérii působí žoldnéři napojení na bývalou jihoafrickou společnosti Executive Outcomes, která se zapojila například do občanské války v Angole či do boje s povstalci z Jednotné revoluční fronty v Sieře Leone. Doplňují je prý i bojovníci ze zemí bývalého Sovětského svazu. Nigerijská armáda jim údajně platí asi 400 dolarů na den v hotovosti (asi 10 tisíc korun).

Napětí před volbami roste

O účasti zahraničních žoldnéřů v boji proti Boko Haram se začalo mluvit letos v únoru, když vláda kvůli údajně příliš vysokému bezpečnostnímu riziku odložila parlamentní a prezidentské volby.

Z řad opozice se následně ozvalo obvinění, že prezident Jonathan posunul únorový termín voleb o šest týdnů účelově z obavy, že by prohrál. Právě pomocí zahraničních žoldnéřů chce prý dosáhnout výrazného úspěchu v boji s islamisty, který by mu získal další hlasy v odložených volbách.

Únorové předvolební průzkumy naznačovaly, že boj o prezidentské křeslo mezi Jonathanem a jeho hlavním protivníkem, Muhammaduem Buharim, bude velmi těsný.

Nigérii v boji s radikální organizací Boko Haram pomáhá už několik dní mezinárodní mise pod záštitou Africké unie o síle 8700 vojáků, které se účastní Niger, Čad, Kamerun a Benin. Ve středu oznámila Francie, že posílí svou vojenskou misi v subsaharské Africe, aby podpořila region v okolí Čadského jezera v boji proti islamistům.

Radikální skupina Boko Haram se na severu Nigérie snaží po vzoru organizace Islámský stát vytvořit vlastní chalífát s přísnými islámskými zákony. V současnosti ovládá území zhruba o velikosti Belgie. Při jejích útocích za posledních šest let zahynulo v Nigérii asi 13 tisíc lidí.

Autor:


Témata: Boko Haram




Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.