Romové odjíždějí z Francie zpět do Rumunska (14. září 2010)

Romové odjíždějí z Francie zpět do Rumunska (14. září 2010) | foto: AP

Zničili nám přívěs, ale z Francie stejně nepůjdeme, stojí si Rom na svém

  • 173
Villeneuve-d´ Ascq (Od zpravodajky MF DNES) - "Kam bychom se vraceli? V Rumunsku nic a nikoho nemáme," říká Rom Aurel, který s rodinou žije ve Francii už tři roky. Bydlení jim v Rumunsku vzala povodeň, ve Francii chtějí zůstat. Díky Sarkozymu našli Romové zastánce - socialistické starosty. Ti je přestali vyhánět.

"Všechno spláchla tehdy povodeň," vypráví šestapadesátiletý Aurel o rumunských domcích ze slámy a hlíny a hlídá u stanu, kde spí jedno z jeho tří vnoučat, sotva dvouleté. Do Francie přijeli tehdy autobusem.

V jednom z deseti stanů žije teprve tři týdny poté, co je z nelegálního kempu vyhnala policie slzným plynem a buldozerem rozjezdila dřevěné bunkry. "Zničili i náš obytný přívěs, jediný majetek," říká a dívá se na svět pravým okem. Levé má přivřené, zasažené slzným plynem, jak říká.

"Víte, oni k té maringotce přistavěli dřevěnou chatrč, a tak šlo všechno dolů," vysvětluje Francouz Bruno Mattei, profesor filozofie na penzi, který Romům pomáhá. Spolupracuje s neziskovou organizací ATD Quart Monde, "protože to cítí jako občanskou povinnost". Nijak přitom neomlouvá, co policie udělala.

"Myslíte si, že je nějak šetří? Zásahová jednotka přišla nad ránem, v dešti je vyhodila z chatrčí, a protože byli pomalí, nasadila slzný plyn. Pak policisté srovnali všechno se zemí, zkontrolovali doklady a nechali je na ulici i s dětmi," popisuje.

EK: Konání Francie připomíná hrůzy minulosti

Za oběžník, který policisté a prefekti dostali od vlády - likvidovat nelegální romské kempy - včera Evropská komise napadla Francii právem dozorce nad unijními zákony. To se děje velmi zřídka. Vládní vyhláška, kterou zveřejnila francouzská média, je podle Komise důkazem, že šlo o akci diskriminační. To připomíná hrůzy minulosti. (více zde)

Aurelova rodina nebyla mezi těmi, které posílají zpět do Rumunska - ještě včera Francie vrátila další desítky Romů letadly domů. A tak si našli s pomocí francouzských dobrovolníků plácek nedaleko hřiště u univerzity poblíž Lille. Vstoupit na oplocený pozemek, který patří městu, musíte křovím kolem plotu.

Všichni o nich vědí, a to včetně sousedů, kteří si stěžují, že k nim jde kouř. Jiné stížnosti nejsou.

Katolická charita dala stany, další dovážejí mléko dětem, vodu si Romové berou z nedalekého hydrantu. A objevila je i škola, pojízdná. Přijíždějí tři auta dvakrát týdně. Žlutý obytný vůz je pro děti od 12 do 16 let. Právě mají matematiku. Učitele platí stát, auta charita.

V zelené škole na kolech se učí číst a psát děti od šesti let a nejmladší chodí do školky. To je modré auto. Právě si kreslí a učitelku Odile poslouchají vesele a na slovo, na to francouzské. Zkouším je, umějí se představit a umějí i počítat. "Můžu fotit?" ptají se na foťák.

Cizí řeč se přiučili už i někteří dospělí. Raději však spoléhám na překlad Zajka Ahmetoviče, Roma ze Srbska, který dostal ve Francii politický azyl v roce 2000 a teď dojíždí Romům pomáhat. Je automechanikem, ale od srpna je bez práce.

Trochu francouzsky mluví i Anna Vargová, které je 27 let. Smotala deky ve stanu a vymetla drobky. Kolem se motá dvouletý synek, na ohništi u stanu se něco vaří v hrnci. "Bramboračka," říká francouzsky. Vedle se stará o malé dítě 37letý Augustin Lingurar. Dítě pije z lahve mléko a má plenky.

Co bude zítra? Nevědí. Ale právě ve chvíli, kdy tam jsme, volá někdo z radnice Ahmetovičovi na mobil. "Budete se stěhovat, už zítra, dostanete místo, kde budou záchody i voda," oznamuje překvapení. Dobrovolníci přitom mají mít s radnicí schůzku až ve čtvrtek.

Tomu lze říkat "Sarkozyho paradox". On totiž přistěhovalým Romům radikálním postupem pomohl. Poté, co téma zpolitizoval, se socialisté začali Romů a lidských práv zastávat a přestali je vyhánět.

Vláda vyhání, levice je proti

Když najdou pozemek města, které ovládá levice, nikdo je - prozatím - nevyžene. Policie je však může kontrolovat a po třech měsících bez práce, školy nebo peněz dostanou příkaz k opuštění Francie. Ale pak přijdou ke slovu advokáti, vyjedou s nimi na skok do blízké Belgie, splní příkaz a další tři měsíce mají relativní pokoj.

A kde byli zbývající obyvatelé provizorního kempu? Za obživou. Žebrají v ulicích nebo jdou pro pomoc do charity. Do očí to však nebije. Po dvouhodinovém chození v centru Lille potkáte žebrat jen dvě Romky, u kostela a u obchodu.

"Hlavně klid. Je jich kolem Lille něco přes tisíc. Když si každá obec vezme tři rodiny, je hotovo. Ale až na výjimku tří čtyř starostů si všichni myslí, že Romové jsou fajn, ale jinde," dodává profesor Mattei, který v politice fandí zeleným.

Ví, že Francie nemůže otevřít náruč všem a ani socialisté nepůjdou daleko. "Nechají je na pozemku, ale to bude vše," říká. Vyhánění totiž podporuje 60 procent lidí. Zajímavé je, co dělají další kolegové. "Odlétáme do Rumunska podívat se, co lze dělat přímo tam," říká šéf sdružení Areas pro kočovníky Patrick Vigneau.

BRUSEL PROTI FRANCII

Vyhošťování Romů z Francie je ostudné a diskriminační, oznámila včera eurokomisařka Viviane Redingová a připravuje proti francouzské vládě právní kroky za porušování práva EU. Důkazem je vládní oběžník pro vyklízení nelegálních romských táborů určený policii. Paříž je překvapená.

Vyhošťování pokračuje, včera odletělo domů 69 Romů. Odhadem jich přijelo do Francie v posledních třech letech na 15 tisíc. Loni jich Francie vyhostila 10 tisíc, letos zatím 8 000. Může jim přikázat opustit zemi, když nemají peníze či práci. Oni se mohou vracet.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video