Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané chtějí zničit syrské bojové jedy v Albánii, místní se bouří

  14:10aktualizováno  15:16
Američané s velkými obtížemi hledají stát, který by na svém území byl ochoten zlividovat zásoby chemického arzenálu ze Sýrie. O dobrovolníky je nouze. Žádost odmítlo Rusko, Turecko, Jordánsko i Norsko. Všechno tak nasvědčuje tomu, že nepopulární úkol padne na Albánii.

Albánští aktivisté protestují před parlamentem v Tiraně proti možné dohodě vlády s USA o zničení chemických zbraní ze Sýrie na albánském území. | foto: Reuters

Tomu, kdo viděl holywoodský snímek Vrtěti psem s Dustinem Hoffmanem a Robertem De Nirem, může současný přístup světa k Albánii připadat povědomý.

Roky se o třímilionové zemi na jihu Balkánu nikdo nezmínil, ale v době krize se její existence velmocem velmi hodí. Oproti filmu však Albánii nikdo vyhlašovat válku nebude, žádá se po ní pouze jedna "špinavá práce" - zničit bojové látky z arsenálu syrského prezidenta Bašára Asada.

Závazek zničit 1 300 tun chemických zbraní do poloviny příštího roku je totiž klíčovým bodem dohody mezi USA a Ruskem, která v září odvrátila americkou intervenci do Sýrie. Jenomže o tento úkol nikdo nestojí.

Moskva sice slíbila, že pomůže s přepravou zásob a na likvidaci přispěje dvěma miliony dolarů, své území k tomu však propůjčit nechce. Podle stanice al-Arabíja se k žádosti odmítavě postavily i američtí spojenci jako je Turecko, Jordánsko či Norsko.

Nejsme žádná popelnice, protestovali Albánci

Na půdě Sýrii je likvidace celého arzenálu podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) kvůli občanské válce nemožná. Za "nejprůchodnější" řešení se tak považuje zničení zbraní v zahraničí. A jedinou možností je Albánie, píše ruský deník Kommersant.

Fotogalerie

Podle jeho názoru je k tomu několik důvodů. Tirana totiž už má s podobným typem operace zkušenosti, v roce 2007 zničila za asistence USA, Německa a Švýcarska 16 tun yperitu a dalších látek, které se v albánských vojenských skladech nahromadily za komunismu. Tirana je navíc blízkým spojencem Američanů a novým členem NATO.

A přestože se nyní žádosti Američanů brání, musí cítit tlak mezinárodního společenství.

"Spojené státy nás kontaktovaly, ale rozhodnutí ještě nepadlo," řekl agentuře AFP mluvčí albánského parlamentu Illir Meta. "Já si ovšem nemyslím, že Albánie má dostatečné kapacity, když i větší a rozvinutější země odmítají dohodu přijmout."

V Tiraně už dokonce proběhly demonstrace, které chemické látky na území Albánie nechtějí. Podle aktivistů, kteří tento týden protestovali s plynovými maskami před parlamentem, se nemá jejich země stát "popelnicí" a ohrozit tím životy svých občanů.

Albánská vláda americkou prosbu zatím nekomentovala. Podle informací agentur by se na zničení syrského chemického arzenálu měly podílet kromě Albánie také Belgie a Francie.

Likvidace však nakonec potrvá nejméně o šest měsíců déle, než se původně předpokládalo. USA a Rusko v pátek ohlásily, že se akce protáhne až do konce roku 2014. Chemický materiál chtějí stihnout vyvézt ze Sýrie do osmi týdnů.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.