„Kromě předčasných úmrtí má znečištění ovzduší na svědomí také hospitalizace pro vážná onemocnění dýchacího ústrojí a srdečně-cévní onemocnění, zvýšení výskytu bronchitid nebo astmatických příznaků u dětí,“ přiblížil zdravotní rizika spojená se znečištěním vzduchu na čtvrteční tiskové konferenci Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Shovívavé limityDoporučená hodnota polétavého prachu, kterou stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO), je 20 mikrogramů na metr krychlový. Limity stanovené politiky se blíží dvojnásobku. Přesto ani doporučené hodnoty nejsou podle Šuty zárukou ochrany zdraví, poslední výzkumy naopak ukazují, že by se hodnota doporučená WHO měla ještě snížit. |
Podle studie, kterou centrum představilo, přichází každý člověk v Česku vlivem znečištění asi o deset měsíců života. Zdrojů znečištění je přitom podle Šuty řada - patří mezi ně spalovny odpadů či topeniště, dominantním zdrojem znečištění jsou však automobily s dieselovými motory. Ty produkují nejškodlivější ultrajemný prach, který může být i tisíckrát menší než lidský vlas.
I proto jsou do dieselových motorů při výrobě montovány filtry pevných částic, které si ale část lidí nechává vyjmout. Ministerstvo dopravy nedávno oznámilo, že se na tuto praxi, za níž je snaha řidičů ušetřit za drahý díl, zaměří s cílem ji odstranit. Zatím ale zůstává jen u řečí a hledání důvodů, proč kontroly nejdou (více o problematice vymontovaných filtrů pevných částic jsme psali zde).
„Hrubé částice se zachycují v nose, ty jemnější však pronikají hluboko do dýchacího ústrojí a ty nejjemnější se dostanou až do plicních sklípků a z nich procházejí do krve, kterou jsou roznášeny po těle, dostanou se do mozku, jater, ledvin, projdou dokonce i placentou do vyvíjejícího se plodu. Některé částice se přímo z dutiny nosní dostanou podél nervu do mozku a ovlivňují jeho vývoj,“ vysvětlil nebezpečnost částic Šuta.
Chceme konkrétní opatření, apelují občané Prahy 10
Opatření, která mohou vést ke snížení prachu v ovzduší, by měl v hlavním městě přijmout magistrát, celostátně pak ministerstvo životního prostředí. To loni vydalo program zlepšování kvality ovzduší, který ale kritizuje skupina občanů Prahy 10. Hlavním problémem je to, že byl za několik desítek milionů zpracován plán na zlepšení situace, který je ale pouze formální: neobsahuje konkrétní opatření, prostřednictvím nichž by se dalo dosáhnout limitů, jasné a srozumitelné zhodnocení situace ani časový plán plnění opatření.
Sever je na to hůř než PrahaDaleko větší míru znečištění než Praha zaznamenal podle studie Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. V Praze je na tom nejhůř severozápad a centrum. Z výsledků měření vyplývá, že rozdíly mezi naměřenými hodnotami jsou dramatické zejména o víkendech a ve všedních dnech, a to i v čistých oblastech Prahy - v Šárce v neděli naměřili hodnotu tři tisíce prachových částic, v pondělí, při rušnější dopravě, devět tisíc. Na frekventované ulici Mezibranská, tedy v části pražské magistrály, hodnoty vyšplhaly přes milion. |
Skupina nespokojenců proto na resort podala žalobu. Jednou z iniciátorek je i opoziční zástupkyně Prahy 10 Olga Richterová. „Když bylo mému synovi 3,5 měsíce, byl hospitalizován s ošklivou bronchitidou a mě začalo zajímat, do jaké míry na to mám vliv já a chování naší rodiny a do jaké míry za to může znečištěný vzduch. Bohužel se ukázalo, že i když se člověk snaží doma vzduch čistit, na ulici je dítě stejně vystaveno velkému množství škodlivých částic. Vzduch sdílíme všichni, tak o něj pojďme společně pečovat,“ říká Richterová.
Ke zlepšení by podle Šuty mohlo vést zavedení nízkoemisních zón, které v Berlíně fungují už devět let a město díky nim dosáhlo výrazného zlepšení kvality ovzduší. Dalším opatřením, které Praha sama navrhla, by mohl být mýtný systém v určitých částech města. Ten funguje například ve Stockholmu. Mezi další prostředky patří zvětšování podílů pěších a cyklistických zón nebo výsadba více stromů a keřů.
