Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Znečištěný vzduch bere lidem téměř rok života. Škodí hlavně diesely

  15:14aktualizováno  15:14
Za víc než pět set předčasných úmrtí v Praze a deset až dvanáct tisíc v celém Česku ročně může nadměrné znečištění ovzduší. Ukázala to studie, jejíž výsledky ve čtvrtek představilo Centrum pro životní prostředí a zdraví. Nejčastějším důvodem znečištění je doprava, zvlášť nebezpečný je ultrajemný prach pocházející z dieselových motorů. Ten na některých místech Prahy několikanásobně překročil povolené limity.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

„Kromě předčasných úmrtí má znečištění ovzduší na svědomí také hospitalizace pro vážná onemocnění dýchacího ústrojí a srdečně-cévní onemocnění, zvýšení výskytu bronchitid nebo astmatických příznaků u dětí,“ přiblížil zdravotní rizika spojená se znečištěním vzduchu na čtvrteční tiskové konferenci Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Shovívavé limity

Doporučená hodnota polétavého prachu, kterou stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO), je 20 mikrogramů na metr krychlový. Limity stanovené politiky se blíží dvojnásobku. Přesto ani doporučené hodnoty nejsou podle Šuty zárukou ochrany zdraví, poslední výzkumy naopak ukazují, že by se hodnota doporučená WHO měla ještě snížit.

Podle studie, kterou centrum představilo, přichází každý člověk v Česku vlivem znečištění asi o deset měsíců života. Zdrojů znečištění je přitom podle Šuty řada - patří mezi ně spalovny odpadů či topeniště, dominantním zdrojem znečištění jsou však automobily s dieselovými motory. Ty produkují nejškodlivější ultrajemný prach, který může být i tisíckrát menší než lidský vlas.

I proto jsou do dieselových motorů při výrobě montovány filtry pevných částic, které si ale část lidí nechává vyjmout. Ministerstvo dopravy nedávno oznámilo, že se na tuto praxi, za níž je snaha řidičů ušetřit za drahý díl, zaměří s cílem ji odstranit. Zatím ale zůstává jen u řečí a hledání důvodů, proč kontroly nejdou (více o problematice vymontovaných filtrů pevných částic jsme psali zde).

„Hrubé částice se zachycují v nose, ty jemnější však pronikají hluboko do dýchacího ústrojí a ty nejjemnější se dostanou až do plicních sklípků a z nich procházejí do krve, kterou jsou roznášeny po těle, dostanou se do mozku, jater, ledvin, projdou dokonce i placentou do vyvíjejícího se plodu. Některé částice se přímo z dutiny nosní dostanou podél nervu do mozku a ovlivňují jeho vývoj,“ vysvětlil nebezpečnost částic Šuta.

Chceme konkrétní opatření, apelují občané Prahy 10

Opatření, která mohou vést ke snížení prachu v ovzduší, by měl v hlavním městě přijmout magistrát, celostátně pak ministerstvo životního prostředí. To loni vydalo program zlepšování kvality ovzduší, který ale kritizuje skupina občanů Prahy 10. Hlavním problémem je to, že byl za několik desítek milionů zpracován plán na zlepšení situace, který je ale pouze formální: neobsahuje konkrétní opatření, prostřednictvím nichž by se dalo dosáhnout limitů, jasné a srozumitelné zhodnocení situace ani časový plán plnění opatření.

Sever je na to hůř než Praha

Daleko větší míru znečištění než Praha zaznamenal podle studie Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. V Praze je na tom nejhůř severozápad a centrum. Z výsledků měření vyplývá, že rozdíly mezi naměřenými hodnotami jsou dramatické zejména o víkendech a ve všedních dnech, a to i v čistých oblastech Prahy - v Šárce v neděli naměřili hodnotu tři tisíce prachových částic, v pondělí, při rušnější dopravě, devět tisíc. Na frekventované ulici Mezibranská, tedy v části pražské magistrály, hodnoty vyšplhaly přes milion.

Skupina nespokojenců proto na resort podala žalobu. Jednou z iniciátorek je i opoziční zástupkyně Prahy 10 Olga Richterová. „Když bylo mému synovi 3,5 měsíce, byl hospitalizován s ošklivou bronchitidou a mě začalo zajímat, do jaké míry na to mám vliv já a chování naší rodiny a do jaké míry za to může znečištěný vzduch. Bohužel se ukázalo, že i když se člověk snaží doma vzduch čistit, na ulici je dítě stejně vystaveno velkému množství škodlivých částic. Vzduch sdílíme všichni, tak o něj pojďme společně pečovat,“ říká Richterová.

Ke zlepšení by podle Šuty mohlo vést zavedení nízkoemisních zón, které v Berlíně fungují už devět let a město díky nim dosáhlo výrazného zlepšení kvality ovzduší. Dalším opatřením, které Praha sama navrhla, by mohl být mýtný systém v určitých částech města. Ten funguje například ve Stockholmu. Mezi další prostředky patří zvětšování podílů pěších a cyklistických zón nebo výsadba více stromů a keřů.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malíř a autor Krtečka Zdeněk Miler
Tahanice o Krtečka pokračují, spor o licence bude pokračovat u vrchního soudu

Pražský městský soud v úterý rozhodl, že vnučka výtvarníka Zdeňka Milera nesmí dál poskytovat licence k výrobě předmětů s Krtečkem. Smlouva, na jejímž základě...  celý článek

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.