"Odmítám se smířit s tím, že pachatelé těchto brutálních forem sexuálních útoků odcházejí od soudů s nepřiměřeně mírnými tresty, které nesplňují ani výchovný, ani ochranný účel trestu," uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer v odůvodnění svého návrhu novely zákona.
Langer předpokládá, že novelu (která, ač zásadně mění přístup k pachatelům vynuceného sexu, čítá jen několik řádků) projedná sněmovna už na příští, říjnové schůzi. Ještě předtím se k ní musí vyjádřit vláda, očekává se však, že proti ní nebudou námitky. Platit by mohla už na jaře, či v létě příštího roku. Pokračování ze str. 1 "Nedávné případy mě přesvědčily o tom, že je potřeba něco udělat. A protože se zdálo, že vláda či ministerstvo nic podobného v dohledné době nechystá, udělal jsem to já. Navíc to bude určitě rychlejší," prohlásil Langer.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček řekl, že s podobnými změnami počítají i autoři několik let chystané rekodifikace trestního zákona. "Jeho návrh ještě v ruce nemáme, ale pokud vím, tak ten princip je stejný.
My tedy určitě nebudeme proti," řekl.
Langer si svůj krok navíc pro jistotu nechal "posvětit" od několika odborníků, kteří s násilnou kriminalitou mají co do činění. Na semináři, který poslanec před pár dny zorganizoval, jeho návrh podpořili zástupci soudců, státních zástupců, vyšetřovatelů i psychologů a sexuologů. Například policejní psycholožka Ludmila Čírtková podotkla, že "klasická" soulož je oproti análnímu či orálnímu sexuálnímu zneužití pro oběť nejméně traumatizující. Experti kritizují i to, že současná legislativa se vztahuje pouze na ženy. Pokud je tedy napaden například šestnáctiletý chlapec (sexuálně motivované útoky na děti do patnácti let trestá paragraf pohlavní zneužívání), hrozí pachateli maximálně postih za vydírání.
Langrovu novelu ocenil i pražský vyšetřovatel Ivan Smékal. "Je třeba reagovat na situaci a okolnosti, s nimiž zastaralý zákon nepočítal." Paragrafy, které popisují znásilnění, totiž autoři zákona z roku 1961 v podstatě převzali ze sbírky zákonů Rakouska-Uherska z roku 1853. "Tehdy asi opravdu jiné sexuální praktiky než soulož nebrali v potaz," podotkl Smékal.
Dodal, že podobně se zákon měnil pár let poté, co se na kriminální scéně nově objevily takzvané uspávačky. Tak policisté označují ženy, které své, zpravidla mužské oběti nasypou rohypnol do pití a pak ji okradou. "Původně se to posuzovalo jako prostá krádež, pak se však zákon upravil a od té doby takové případy vyšetřujeme jako loupež. Zákon logicky reagoval na nějaký nový kriminální jev," uvedl Smékal.
V České republice je ročně nahlášeno okolo sedmi set případů znásilnění. Kriminalisté zatím nedokážou odhadnout, jak se statistika a především výše trestu změní. "To ukáže až praxe. Například u sérií, jako byla právě ta na Jižním Městě, toho má pachatel obvykle na svědomí víc. Soud má tedy při výměře trestu možnost pohybovat se v sazbě, kterou zákon určuje pro nejzávažnější čin," uvedl Smékal.
současné znění zákona:
Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí ženu k souloži, nebo kdo k takovému činu zneužije její bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
navrhované znění zákona:
Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži, nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán trestem odnětí svobody na dvě léta až osm let.
