Tento výklad podporují i celkové okolnosti případu, stojí ve zdůvodnění rozsudku. Tři zhruba dvacetiletí mladíci se v baru seznámili s pětatřicetiletou ženou. Pozvala je k sobě domů, kde dalších pět hodin popíjeli alkohol.
Žena navíc kouřila marihuanu a postupně měla s mladíky pohlavní styk, nakonec souložili všichni hromadně. Později ale žena prohlásila, že mladíci zneužili její slabosti, a zažalovala je za znásilnění.
Nejvyšší soud ale podle agentury AFP potvrdil rozhodnutí dvou nižších instancí, že to znásilnění nebylo. Podle senátu si mladíci oprávněně mohli její předchozí sexuální chování vykládat ve svůj prospěch, zvláště když jim bylo známo, že žena měla už dříve skupinový sex se dvěma jejich přáteli.
Švédský tisk o případu dlouhou dobu psal jako o "kolektivním znásilnění". Nejvyšší soud nyní takovou kvalifikaci definitivně odmítl s tím, že trojice mladíků nepoužila ani násilí, ani hrozeb.
Rozhodnutí soudu vyvolalo ve Švédsku, které je známé svým úsilím o extrémní rovnoprávnost obou pohlaví, vlnu protestů. Kromě toho švédští zákonodárci právě připravují novelu zákona, podle níž by před každým pohlavním stykem žena s tímto aktem musela vyslovit jednoznačný souhlas.
Do kategorie znásilnění by podle nové normy měla být zařazena také každá soulož, při níž by žena byla pod zřetelným vlivem alkoholu.
