O smyslu známek z chování se ministr školství zmínil v rozhovoru pro časopis Týden. "Svou poznámkou jsem nemyslel, že by se měly zrušit v nejbližší době, ale chtěl jsem vyzvat k odborné diskusi na téma hodnocení žáků," řekl iDNES.cz Liška.
Sníženou známku z chování - dvojku či trojku - dávají školy na vysvědčení žákům, kteří se dopustí přestupku jako je záškoláctví, šikana, hrubé porušení školního řádu, někdy třeba "jen" kouření.
Mladý ministr si není jistý, jestli má známka stále ještě výchovný efekt a zda vůbec může jedno číslo objektivně zhodnotit chování dítěte.
"Vezměte si, že třeba všichni žáci mají jedničku, ačkoliv jejich chování není bez problémů a několik málo procent z nich je hodnoceno druhým nebo třetím stupněm, přičemž často jsou to ti, kteří si z takového hodnocení nic nedělají," vysvětluje Liška.
Známky z chování smysl mají, shodují se školy
Školy jsou v názoru na známku z mravů zajedno: nerušit. "Podle mě smysl má. Jakou jinou možnost máme, když chceme ohodnotit, jak se žák ve škole chová? Známka z chování je jedním z výchovných prostředků," říká ředitelka Masarykovy základní školy v Plzni Marta Jakešová.
známky a důtkyUčitelé mají dvě možnosti, jak ohodnotit chování žáků a studentů. Známka z chování hodnotí, jak se žák chová během jednoho pololetí. Na výběr mají ze známek velmi dobré (jednička), uspokojivé (dvojka) a neuspokojivé (trojka). Sníženou známku chování navrhuje v pololetí třídní učitel/ka. O známce hlasuje pedagogická rada. Druhou možností jsou kázeňské postihy mezi něž patří: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele. Ale také pochvala třídního a pochvala ředitele. Na středních školách navíc mohou studenta podmínečně vyloučit, tedy ho upozornit, že po určitou dobu nesmí nic provést, jinak bude vyloučen. |
Letos v pololetí dostalo na plzeňské základní škole dvojku z chování pět žáků. Trojky se na vysvědčeních objevují podle Jakešové opravdu výjimečně. Další možností škol je, že děti dostanou za kázeňské prohřešky napomenutí či důtku.
"Smysl to má u dětí, které jednou něco provedou, na ně snížená známka z chování zapůsobí. U těch, kteří mají problémy z chováním neustále, ani horší známka nepomůže," uznává Jakešová.
Vyzdvihuje i preventivní efekt: "Pokud se děti chtějí dostat na gymnázia, tak vědí, že i tato známka hraje u přijímacího řízení svou roli."
Stejný názor má i ředitel pražské Základní školy J. A. Komenského Luděk Soustružník: "Podle mě známky z chování smysl mají, protože jsou součástí vzdělávání a výchovy."
Na druhou stranu je ale pravda, dodává Soustružník, že kázeňská opatření, jako je důtka třídního učitele či snížená známka z chování, pro současné děti nemají velký dopad. "Je to víceméně jen napsaná známka," říká Soustružník.
U přijímaček střední školy ke známkám z chování jen přihlíží
Hodnocení mravů z posledních tří vysvědčení píšou školáci na přihlášky na střední školy. Problém ale je, že střední školy i učební obory bojují s nedostatkem uchazečů, a proto si nemůžou mezi žáky moc vybírat. Ke známkám z chování proto u přijímaček pouze přihlížejí.
"Ze známek i z výstupního hodnocení se dozvídáme, jaké dítě k nám nastupuje, takže pro nás tyto známky smysl mají. Že by ale známka z chování byla jedním z důležitých kritérií, tak to ne, má pro nás pouze informační hodnotu," řekla iDNES.cz ředitelka Střední odborné školy technické a Středního odborného učiliště v Lounech Simona Vágnerová.
Známky z chování podle ní význam mají, protože možnost učitelů kázeňsky potrestat žáka je jinak velmi omezená. Navíc i rodiče podle Vágnerové více "slyší" na sníženou známku z mravů než na napomenutí či důtku.
Podle ředitele Smíchovské střední průmyslové školy v Praze Radko Sáblíka známka z chování o studentovi mnohé napoví. "U přijímaček máme jako jedno z kritérií známku z chování, většina uchazečů má ale známky dobré. Jsme výběrová škola, máme dobré studenty a kázeňské problémy řešíme minimálně," uvedl Sáblík.
Dvojku z chování dostali v minulém pololetí na průmyslovce tři studenti, a to za opakované pozdní omluvení absencí.
Rozpětí tří známek je málo
O rušení kolonky na vysvědčení nechce slyšet ani předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl.
"Myslím si, že by nebylo moc dobré známky rušit. Smyslem není žáky trestat. Jde o odlišení, jak se děti chovají, jak plní své povinnosti, je to také pozitivní hodnocení," upozorňuje Štercl. Nevýhodu vidí spíše v tom, že mají učitelé na ohodnocení jen tři stupně.
