Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysvědčení na ZŠ o znalostech nic neříká. Jednotlivé školy známkují různě

  14:43aktualizováno  14:43
Ze známek na základních školách nelze zjistit téměř nic o tom, jak dopadnou žáci v testu u přijímacích zkoušek. Přísnost známkování na jednotlivých ZŠ se totiž velmi liší. Známky jako přijímací kritérium tak mohou poškodit uchazeče z náročnějších škol. Vyplývá to ze zprávy společnosti Scio.

Přijímací zkoušky na střední školy (ilustrační fotografie) | foto: Petr LemberkMF DNES

Vedle písemných testů jsou v přijímacím řízení i v současnosti stále využívány známky uchazečů na ZŠ. Podle společnosti Scio, která organizuje přijímací testy na střední školy, to však není objektivní kritérium.

"Přísnost známkování na ZŠ se velmi liší a ze známek nelze zjistit téměř nic o tom, jak dopadnou žáci v předmětovém testu. Zejména nelze z pouhých školních známek získat žádné srovnání s ostatními uchazeči," uvedl tiskový mluvčí společnosti Scio Bohumil Kartous.

Společnost srovnávala školy v českých krajích a mezi znalostmi žáků v jednotlivých školách zjistila velké rozdíly. Kvůli smluvnímu ujednání s kraji však není možné zveřejnit bližší podrobnosti o úspěšnosti jednotlivých škol.

Konkrétní základní škola, kterou žák navštěvuje, ovlivňuje významně především výsledky žáků v předmětových testech. Test obecných studijních předpokladů je objektivnější. "Lépe vypovídá o osobních schopnostech jednotlivců a kompenzuje vliv konkrétní školy," uvedl Kartous.

Tento test lze prý úspěšně řešit, aniž by jeho obsah byl ve škole probírán. Výsledky žáků v obecních studijních předpokladech jsou tedy na předchozí školní výuce méně závislé. Podle společnosti Scio jsou z hlediska rovnosti žáků vhodnější než předmětové testy.

Zatímco u českého jazyka a matematiky ovlivňují výsledek rozdíly mezi jednotlivými školami asi z dvanácti procent, u obecních studijních předpokladů pouze z osmi procent.

Některé obory se naplní snadno, jiné zejí prázdnotou

Statistiky také ukázaly, že některé typy středních škol jsou naplněny jen ze 30 procent a přijímají uchazeče s velmi malými studijními předpoklady.

Tradičně nejlepší uchazeči se hlásí na gymnázia, vysokou úspěšnost v testech měli také zájemci o studium informačních technologií a lyceí. Naopak žáci, kteří se hlásili na ekologii, textilní obory nebo obory související se zajištěním provozu například v nemocnicích nebo hotelech, měli v testech obecných studijních předpokladů průměrnou úspěšnost jen kolem 40 procent.

Ačkoliv tyto obory berou i výrazně horší uchazeče, patří i tak k nejméně naplněným. "Nenaplněnost dosahuje třeba 60 až 70 procent, což jsou zejména střední odborné vzdělávací obory typu stavebnictví, zemědělství, lesnictví, textilní průmysl a podobně. Máme stále ve vzdělávacím systému spoustu takových škol, které nabízejí studium, o které není zájem. Takže je otázka, co s tím, jestli by tyhle kapacity nešly využít nějakým jiným způsobem," uvedl Bohumil Kartous.

Střední školy spravují kraje. Ministerstvo školství už několik let upozorňuje, že provoz poloprázdných tříd je drahý. Kraje už řadu středních škol sloučily, některé i zrušily. Téměř vždy to ale provázely protesty žáků, rodičů a učitelů.

Mezi nejvíc naplněné školy patří lycea, střední veterinární školy a gymnázia. I zde jsou ale velké rozdíly. Zatímco osmiletá gymnázia se naplní vždy, některá čtyřletá zvláště v malých městech bojují o uchazeče.

Data vycházejí z výsledků jarních přijímacích testů téměř 37 tisíc žáků.



Témata: SCIO, Zemědělství




Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.