Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Půl roku od zvolení Zemana hlavou státu. Oznámkujte jeho počínání

  18:30aktualizováno  18:30
Chci být prezidentem dolních deseti milionů, řekl Miloš Zeman poté, co ho 2 717 405 občanů zvolilo prezidentem České republiky. Od 26. ledna, kdy ve druhém kole volby porazil předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, uplynulo přesně půl roku. iDNES.cz nabízí čtenářům šanci, aby sami oznámkovali jeho dosavadní počínání.

Prezident Miloš Zeman | foto: ČTK

Hned po zvolení se ostře pustil do tehdejší vlády Petra Nečase. "Vláda se opírá o stranu LIDEM, kterou nikdo ve svobodných volbách nevolil. Tato vláda tak není de facto vládou, která vzešla ze svobodných voleb," řekl Zeman v prvním povolebním rozhovoru v České televizi. "Vláda má důvěru všehovšudy osmi procent a prezident zvolený v přímé volbě je cosi jako hlas občanů. Takže má mandát, aby kritizoval nepopulární vládu," dodal Zeman. (najdete zde)

Po pádu Nečase si vybral Rusnoka. A odmítá amnestii i milosti

Nečasova vláda nepřežila ani půl roku od Zemanova zvolení a prezident pak do čela vlády jmenoval ekonoma Jiřího Rusnoka. Ten dříve působil ve společnosti ING a jako šéf Asociace penzijních fondů marně prosazoval, aby spoření v penzijních fondech bylo povinné.

Nyní stojí v čele vlády složené z nestraníků a několika sociálních demokratů, kteří si pozastavili členství v ČSSD (Marie Benešová, Jan Kohout, František Koníček). O tom, že dají vládě důvěru, uvažují Věci veřejné, komunisté a část ČSSD. Pravice je proti vládě, kterou na Zemanovo přání Rusnok sestavil.

Oznámkujte prezidenta Miloše Zemana

Známkování končí v pondělí 29. července v 8:00.

Poté, co složil prezidentský slib, řekl Miloš Zeman, že na rozdíl od svého předchůdce nikdy nevyhlásí amnestii a nebude ani udělovat milosti. Podařilo se mu zkompletovat dosud neobsazený Ústavní soud, když mu neprošel zatím jediný kandidát, dosavadní ústavní soudce Miloslav Výborný.

Fotogalerie

Zeman také na rozdíl od Klause na Hradě vyvěsil vlajku Evropské unie a pustil se do ostrého souboje s tehdejším ministrem zahraničí a soupeřem z boje o Hrad Schwarzenbergem.

Prezident se rozhodl, že nepotvrdí žádného z velvyslanců, když se ambasadorkou v Bratislavě nestane Livia Klausová a v Moskvě Vladimír Remek. Tento souboj se Schwarzenbergem vyhrál K.O., protože vláda padla a nový ministr Kohout se s prezidentem domluvit dokáže. Tento týden také prezident podepsal prvních patnáct nových velvyslanců (více čtěte zde).

Prezident Zeman má na kontě i ostrý spor o jmenování Martina C. Putny profesorem. Putna patří k Zemanovým kritikům. Formálně mu ale Zeman vyčetl, že se objevil na pochodu homosexuálů Prahou s transparentem "Katolické buzny zdraví Bátoru". Byl namířen vůči bývalému úředníkovi ministra školství Ladislavu Bátorovi, jenž se zároveň angažoval v euroskeptické iniciativě Akce D.O.S.T. Ta má názorově blízko k Václavu Klausovi a kritizovala i pochod Prague Pride. V případě Putny prezident Zeman nakonec částečně ustoupil. Putna se profesorem stal, ale jmenovací dekret mu musel dát tehdejší ministr školství Petr Fiala.

Sobotka ocenil nominace soudců, Kalouska Zeman nepřekvapil

iDNES.cz nabídl představitelům parlamentních stran, aby se vyjádřili k tomu, čím Zeman za prvního půl roku překvapil je, pozitivně i negativně. "Pozitivní byl odpovědný přístup, jakým prezident přistoupil k nominaci ústavních soudců. Návrhy byly kvalitně a dostatečně konzultované s odbornou veřejností. Naopak chybou bylo dobrodružné jmenování Rusnokovy vlády zcela mimo zvyklosti našeho demokratického systému, bez jakékoli dohody s parlamentními politickými stranami," odpověděl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

"My, kteří známe Miloše Zemana dlouhá léta, jsme v okamžiku jeho zvolení dobře věděli, že na to nemá. Doufali jsme však, že budeme třeba mile překvapeni. To překvapení se zatím bohužel nedostavilo," řekl iDNES.cz první místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Právě on se po rezignaci premiéra Petra Nečase a jeho vlády postavil do čela Zemanových kritiků. Neváhal ho přirovnat ke gosudarovi, tedy samoděržavnému vládci carského Ruska. Úřadující šéf ODS Martin Kuba na otázku zaslanou sms neodpověděl a kandidátka pravice na premiérku Miroslava Němcová se z ankety omluvila kvůli své dovolené.

"Ráda bych odpověděla konkrétněji, ale necítím se být ničím překvapena," odvětila předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. Ničím Zeman nepřekvapil ani předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. "Negativně mě překvapil svým ano zvedání daní na jednotnou daň Evropské unie, pozitivně svým ne Kalouskovi a Němcové," reagoval lídr Věcí veřejných Vít Bárta. "Znám pana prezidenta ještě z dob federace. Mrzí mě jen, že dosud nesvolal k jednání formát 2 + 10, kdy by společně jednali prezident, premiér a předsedové politických stran a parlamentních klubů," uvedl předseda komunistické strany Vojtěch Filip.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.