Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Znalosti dětí se stále více liší. Co někde stačí na jedničku, je jinde na trojku

  • 15
Úroveň znalostí dětí se na různých školách čím dál více liší. Rozdíly působí problémy při přestupu jinam, ať kvůli stěhování nebo po nástupu na střední školu. Ministr chce proto zavést srovnávací zkoušky, které by děti testovaly z matematiky, češtiny, cizího jazyka i všeobecného přehledu.

Rozdíly ve znalostech způsobují vlastní vzdělávací plány, které platí už čtyři roky. Podle nich mohou učitelé mimo jiné vyjít vstříc nadaným či slabším žákům.

"V šesté třídě máme děti ze čtrnácti různých škol a rozdíly mezi nimi jsou skutečně velké, některé jsou zvyklé na mnohem mírnější známkování," popisuje Pavel Petrnoušek, ředitel pražské základní školy v Kuncově ulici.

Roli hraje i to, že děti na sebe nejsou zvyklé a nová jsou pro ně i pravidla velké školy. Částečně by situaci měly zlepšit srovnávací zkoušky, které naostro mají běžet od školního roku 2012/2013.

Proč se školy liší?

Každá škola si sama sestavuje svůj rámcový vzdělávací plán, který sice musí zahrnovat povinný rozsah učiva, ale v praxi se rozdíly mezi školami zvětšují. Pro rodiče je obtížné zkontrolovat, zda škola probere vše, co má, navíc některé školy probírají i látku, která je už nad rámec osnov, jiné ji opomíjejí -rozdíl se pak projeví třeba u přijímaček, zvláště gymnázia předpokládají větší rozsah učiva.

Podle Jany Holíkové z ministerstva školství by se v pátém ročníku testovala matematika, čeština a cizí jazyk, v devátém navíc všeobecné znalosti.

Část rodičů se bojí i druhého extrému. "Chci, aby synové chodili na školu s rozšířenou výukou některých předmětů, jenže teď budou zase všechny školy stejné?" obává se Kamila Tesařová z Prahy.

Ministr školství Josef Dobeš obavy rozptyluje - zkoušky mají děti dotáhnout na standardy, ale nebudou bránit, aby je školy učily cokoli navíc.

Jedničkáři a jedničkáři

Zatímco výběrové střední školy si na velké rozdíly mezi dětmi nemohou stěžovat, protože se k nim hlásí ty nejlepší, jinde jsou rozdíly hodně vidět - například v jazycích.

Už na druhém stupni základních škol se proto děti často dělí nejen do dvou, ale někdy i do tří skupin podle náročnosti. Podle učitelů za neznalostmi stojí částečně nekvalitní výuka jazyků na některých školách, ale také to, že některé děti na jazyky nemají talent a rodiče je nenutí se je doma učit.

"I ve slabší skupině mohou mít nakonec děti, které se snaží, jedničku, ale odpovídá tak slabší trojce mezi těmi nejlepšími," popisuje rozdíl angličtinářka Kateřina Sklenářová z druhého stupně základní školy v pražské Kuncově ulici.

Mírné venkovské školy

V čem tkví část problému, naznačil Martin Kotrba, ředitel praktické a speciální školy v jihočeských Dačicích. "Na vzdálených venkovských školách občas zůstávají i děti, které na běžnou základku nemají. Kdyby škola ty děti odmítla, přišla by o dotace na žáka," tvrdí ředitel s tím, že ředitelé a učitelé si navíc nechtějí pohněvat rodiče.

"Možná jsme tu mírnější, ale mám za to, že první stupeň nemá dětem školu zprotivit, ony to snad na druhém doženou, i když pro některé z nich může být přestup tvrdší a samé jedničky už mít nemohou," říká jedna z kantorek z malé školy, kde se učí pouze pět nižších tříd, ze vsi v okolí Prahy.

Podle učitelky totiž ve škole rovněž panuje obava, že kdyby byli učitelé přísnější a přitvrdili by ve známkování, děti by nebyly spokojené a rodiče by je mohli přehlásit jinam, třeba do nedaleké Prahy. I základní školy sice začínají mít plno podobně jako před časem ty mateřské, ale některých venkovských se to stále netýká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video