"Samice s mláďaty je nebezpečná, ale když slyší hluk, odvede je pryč. Proto když jdete lesem, kde mohou být medvědi, je dobré nahlas mluvit, pískat apod. I samec může zaútočit, když se mu octnete na blízku a on to považuje za útok," radí ošetřovatel medvědů z bojnické zoo František Petrisko, ale dodává, že medvěd je plachý.
Laici však teoriím o medvědí povaze nevěří a ti, kteří jej v lese potkali, zpravidla radí: otočit se na patě a prásknout do bot. Tuto tradiční metodu použilo minulý týden osm houbařů, kteří potkali medvěda na Podbanském ve Vysokých Tatrách. Lidé, kteří potkali medvěda, říkají, že nejhorší je zdřevěnět a zůstat stát. Medvěd to prý považuje za výzvu na souboj a v něm člověk nemá šanci. Na rozdíl třeba od kočkovitých šelem totiž medvěd údajně nemá v povaze honit utíkající kořist. Když se už ale dospělý půl tuny vážící medvěd rozběhne, dokáže vyvinout rychlost až padesát kilometrů v hodině a valí se lesem jako tank.
"Když říkám, že je dobré dělat hluk, chci tím říct, že je dobré medvěda, který je plachý, odehnat dopředu a ve volné přírodě jej raději vůbec nepotkat. Je to šelma a když na vás zaútočí dospělý jedinec, je to vždycky životu nebezpečné," uzavírá Petrisko.
