Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kryonika je stále oblíbenější. Zmrazení těla má přinést vzkříšení

  12:09aktualizováno  12:09
Nechat se po smrti zamrazit láká stále více lidí, novinka už dorazila i do Itálie. Podle agentury ANSA mají již tamní kryomrazáky prvního nájemce a další, kteří zaplatili desetitisíce eur, na to čekají. Společnosti zabývající se kryonikou již konzervovaly v celém světě na dvě stovky těl. Bez vědeckých i ekonomických záruk.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Podle zastánců kryoniky se nejedná o žádné úmrtí, ale o stav očekávání vzkříšení.

Desítka Italů již podepsala dokument, v němž žádají, aby bylo jejich tělo zmrazeno. Cena se pohybuje od 28 do 150 tisíc eur (tedy 790 tisíc až 4,2 milionu Kč). Ti, kteří smlouvu podepíší, to chápou jako pojistku na nesmrtelnost. A běda těm, kdo by to označili za fantasmagorie, připomíná agentura.

Kromě dvou společností, které již léta působí ve Spojených státech, Alcor a Cryonics Institute, se zrodila podobná firma i v Rusku, Kryorus.

Měli byste zájem o posmrtné zamrazení svého těla?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 29. ledna 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 231
Ano 117

V Evropě patří k největším stoupencům kryoniky Velká Británie a Německo. Roste reklama hibernace na internetu a ve světě působí asociace zkoumající, jak usnadnit a urychlit systém přepravy těl určených ke zmrazení.

„A to vše se děje v očekávání toho, až věda za padesát či sto let bude vyspělejší než dnes a lidem, kteří dnes podlehnou nějaké chorobě, bude schopna vrátit život,“ vysvětlil šéf kalifornské společnosti Alcor Max More.

Dlouhá cesta v mrazivém dýmu tekutého dusíku

Ten, kdo je nyní v obecném smyslu mrtvý, se tak stává pacientem. Čeká ho chlazení ledem, napuštění těla kryoprotektivním roztokem a nakonec dlouhá cesta v mrazivém dýmu tekutého dusíku. Cesta bez pohybu, která může trvat mnoho desetiletí, a možná dokonce století.

Ve Spojených státech v několika případech začala kryokonzervace u několika lidí již tehdy, kdy byli v závěrečné fázi nějaké choroby nebo ve vysokém věku. Tým společnosti přišel k lůžku pacienta, a když lékaři potvrdili smrt, tělo ponořili do ledové lázně, která srazila jeho teplotu. Pak byly do těla vpraveny různé chemikálie, které zpomalí metabolismus tak, aby se neporušily buňky. V kryonickém centru se pak do těla ještě vpravil kryoprotektivní roztok nebo heparin, který chrání před poškozením tkání a buněk.

Během několika dní se pak postupně snižuje teplota, až se dosáhne mínus 196 stupňů Celsia. Podle expertů na kryoniku mohou těla v tewarech, jakýchsi vertikálních cisternách, které obsahují i šest těl s hlavou směřující dolů, přebývat až sto let. Pak už závisí vše jen na vědeckém pokroku.

Víra v tento pokrok se zakládá podle Maxe Mora na tom, že na rozdíl od doby před 50 lety dnes lékaři provádějí a používají takové metody a léky, které dříve neexistovaly.

„Musíme se tázat, zda před 50 lety bylo správné tvrdit, že je osoba mrtvá. Podobně se tomu děje dnes. Neznamená to, že je tělo mrtvé nebo že osoba odešla. Znamená to pouze, že organismus odmítl dál fungovat v tom bodě, kde dnešní medicína a technika už nedokážou učinit více,“ prohlašuje Max More.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.