Tehdejší předsedové vládních stran Vladimír Špidla (ČSSD), Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a Petr Mareš (US-DEU) se po povodních 2002 dohodli, že platy zákonodárců do konce volebního období nevzrostou.
Jenomže sněmovna loni schválila senátní návrh o ročním odložení růstu platů pracovníků bezpečnostních složek. A jeho součástí bylo, že se od 1. ledna 2005 zvýšily platy politiků, soudců a státních zástupců.
"Můžeme si o té dohodě myslet cokoli. Já ale stále pokládám tuto dohodu za platnou a nebudou to křesťanští demokraté, kteří by zpochybňovali dohody uzavřené a takto veřejně vyslovené," řekl dnešní lidovecký šéf Miroslav Kalousek.
Jak ODS, tak ČSSD ale zdůrazňují, aby se otázka zvyšování platů ústavních činitelů vyřešila jednou provždy systémovým krokem. Třeba aby o něm rozhodovala jiná instituce.
Lidovci chtějí prosadit, aby sněmovna zmrazila platy poslanců na úroveň z konce loňského roku, tedy před jejich lednovým zvýšením. Vláda se naopak přiklání ke zmrazení na stávající úrovni.
Od 1. ledna se základní hrubý plat poslanců a senátorů zvýšil o 800 korun na 54 500 korun, u ministrů o 15 500 na 103 900 a u místopředsedů vlády o 18 500 korun na 125 500 korun hrubého.
Ústavních činitelů je 350, soudců asi 3000 a státních zástupců zhruba 1000. Mzdová opatření, která jsou obsažena ve vládní předloze, by měla státnímu rozpočtu ušetřit asi 1,5 miliardy korun.
