Změna horního zákona a odstranění možnosti vyvlastnění kvůli těžbě nerostných surovin je podmínkou podpory vládě od poslance Milana Šťovíčka z Věcí veřejných, jehož hlas vláda potřebuje při hlasováních, kde bude potřebovat 101 hlasů.

Změna horního zákona a odstranění možnosti vyvlastnění kvůli těžbě nerostných surovin je podmínkou podpory vládě od poslance Milana Šťovíčka z Věcí veřejných, jehož hlas vláda potřebuje při hlasováních, kde bude potřebovat 101 hlasů. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Poslanci škrtají vyvlastnění kvůli těžbě. Jde o Šťovíčkovu podmínku vládě

  • 11
Lidé, kteří mají domky na území se zásobami uhlí či jiných surovin, mají šanci, že ze zákona zmizí možnost vyvlastnit je v zájmu těžařů. Poslanci v prvním čtení podpořili návrh novely horního zákona, která výhodu pro těžaře škrtá. Pro vládu je to zásadní věc, poslanec VV Milan Šťovíček podmiňuje podporu vládě tím, že dodrží tento svůj slib.

A Šťovíčkův hlas vládní koalice potřebuje, aby měla 101 hlasů pro schválení církevních restitucí. Poslanec, který podržel vládu při hlasování o důvěře i po rozpadu Věcí veřejných, v nichž zůstal, je ochoten s vládou dál hlasovat, a to i pro církevní restituce. Ale jen v případě, že vláda dodrží původní koaliční smlouvu, do níž si ještě Věci veřejné změnu horního zákona vymínily.

"S církevními restitucemi to nemá nic společného," bránil se ve Sněmovně Šťovíček. "Podle nyní platné úpravy mohou těžařské společnosti vydírat hrozbou vyvlastnění," řekl kolegům poslanec VV, starosta severočeského Litvínova, pro nějž je podoba horního zákona naprosto zásadní. Šťovíček řekl, že úprava tohoto zákona, na níž čekají obyvatelé Horního Jiřetína, Černic i Litvínova nebude mít vliv na obecnou úpravu vyvlastnění, například kvůli stavbě dálnic ve veřejném zájmu.

"Pokud zrušíme možnost, aby o věci rozhodoval úředník, nebude mít kdo koho uplácet," upozornil poslanec bojující proti těžařům.

Řada poslanců mu oponovala. "Je to přímé ohrožení pracovních míst v nejohroženější části republiky," namítal například bývalý premiér, nyní poslanec za národní socialisty Jiří Paroubek. Možnost vyvlastnění kvůli těžbě nerostných surovin hájil také poslanec Břetislav Petr ze sociální demokracie.

Komunistka Květa Matušovská navrhovala, aby Sněmovna přerušila jednání o změně horního zákona do doby, než ministr průmyslu Martin Kuba z ODS nepředloží velkou, komplexní novelu místo této dílčí.

Něco podobného navrhli sociální demokraté Milan Urban a Břetislav Petr z ČSSD - chtěli, aby se o horním zákonu hlasovalo až po 20. září, kdy už podle něj bude jasné, jak dopadne hlasování o církevních restitucích, nebo až ve chvíli, kdy Kuba předloží aktualizovanou surovinovou politiku.

Břetislav Petr vládě v rozpravě předhodil, že novela zákona je v parlamentu jen kvůli tomu, aby měla zajištěný Šťovíčkův hlas.

Koalice ODS, TOP 09 a platformy Lidem odštěpené od Věcí veřejných má totiž ve Sněmovně jen 100 hlasů. A to jí nedává jistotu, že přehlasuje očekávané veto Senátu ovládaného ČSSD k církevním restitucím. O těch má Sněmovna hlasovat již na červencové schůzi, nejspíš už tento týden.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video