Vojáci si od roku 2012 mají výrazně pohoršit zdaněním desetitisícového příspěvku na bydlení. Změna, kterou vymyslel někdejší ministr financí Eduard Janota, jim z něj ubere 36 procent.
Ukázalo se totiž, že příspěvek, zavedený v roce 1999, někteří vojáci nepoužívají k původnímu účelu, tedy na své bydliště v místě služby. MF DNES například vypátrala vojačku, která pobírala příspěvek a byt za 12 tisíc pronajímala. "Mám ještě domek, jehož údržba mě stojí sedm tisíc měsíčně. Používám proto příspěvek na regulérní bydlení. Co je na tom špatného?" hájila se (celý článek čtěte zde).
Sami vojáci ale upozorňují, že pro ně podobný řez je likvidační. "Na těch nejnižších funkcích berou vojáci bez příspěvku na bydlení čtrnáct tisíc korun. Koho dnes za tuhle sumu získáte? Živitele rodin určitě ne," řekl MF DNES velitel společných sil Hynek Blaško.
Tři scénáře Vondrova náměstka
Náměstek ministra Alexandra Vondry pro personalistiku Michael Hrbata proto připravil tři scénáře, jak vojákům pomoci. První počítá s odložením zdanění o další rok, napsaly Lidové noviny. Jenže datum už je v novele zákona o dani z příjmu a tak si Hrbata uvědomuje, že tady má jen malou šanci.
"Druhou variantou je, že ministra požádám, aby s ministrem financí vyjednal jen patnáctiprocentní zdanění příspěvku, odvody zdravotního a sociálního pojistného by se na tyto peníze nevztahovaly," řekl Hrbata LN. Tím by vojáci přišli místo 3 600 korun "jen" o 1 500 měsíčně.
Pokud nevyjde ani to, bude Hrbata muset hledat v armádním rozpočtu doslova "kde se dá". Jednou z možností - spravedlivější, ale technicky náročnější - je postupovat případ od případu a řešit, u kterých vojáků je vyplácení příspěvku sporné, například proto, že pracují v místě bydliště.
"Do budoucna bychom třeba příspěvek nemuseli vyplácet matkám na mateřské či vojákům, kteří jsou víc než třicet dní mimo službu," citují LN Hrbatu.
