Žádnou změnu proto ministerstvo nechystá.
Žáci pátých, sedmých a devátých tříd základních škol si letos poprvé směli do prvního kola přijímaček na střední školy poslat jen jedinou přihlášku. A více si jich směli podat až v kole druhém.
"Katastrofické scénáře, že se tak pro děti sníží šance dostat se na žádané školy, protože druhá kola přijímaček nebudou, se nenaplnily. I gymnázia většinou vypsala další kola přijímaček," řekla ministryně školství Petra Buzková.
Například na čtyřletých gymnáziích byla letos v prvním kole přijímaček o poznání větší šance na přijetí než loni. Dostali se tři ze čtyř přihlášených uchazečů.
"Zájem dětí o jednotlivé typy škol zůstal stejný. Jen u středních odborných učilišť s maturitou uchazečů přibylo," vysvětlila Jessie Kaštánková z ministerstva školství.
Děti často sázely na jistotu Kritici nových přijímaček z řad opozičních politiků a některých ředitelů škol trvají na svém.
Ministerská analýza totiž neodpovídá na klíčovou otázku: Kolik dětí teď studuje školy, o které nestály, jen proto, že měly strach přihlásit se na ty žádané.
Například do prvních kol přijímaček na pražská gymnázia se letos hlásilo méně uchazečů.
"Buď prostě přijmeme názor, že stát nemá právo omezovat rodiče a žáky v počtu přihlášek na střední školy, nebo přijmeme názor, že je to tak v pořádku, protože za komunismu to bylo stejně a také každý nějakou školu vychodil," kritizuje závěr analýzy ředitel pražského Prvního obnoveného reálného gymnázia Václav Klaus mladší.
"Dělat o tomto rozporu analýzy ve smyslu, kolik žáků chodí letos na gymnázium oproti loňsku, a dokonce z toho něco vyvozovat, je jen politicky mazané vypouštění mlhy," dodává Klaus.
Ministryně školství to odmítá. "Analýza musí vycházet ze statistických dat. Nemůžeme se opírat o nějaké anonymní průzkumy mezi dětmi," řekla Buzková.
Definitivní řešení "problému" jménem přijímačky na střední školy podle ní přijde až ve chvíli, kdy bude žádaných gymnázií dost. "Vyzvali jsme kraje, aby jich otevřely víc. Odezva je ale nízká," dodala Buzková.
