Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Grónsko vidí svoji šanci ve změně klimatu, do roku 2100 bude zelenější

  12:58aktualizováno  12:58
Podle expertů by mohla být jedna z nejřídčeji obývaných zemí světa do roku 2100 pokryta pásy zelenajícího se lesa. Dnes přitom ve stísněných oblastech na jihu Grónska rostou jen čtyři domorodé dřeviny a tři čtvrtiny území jsou pokryty pustým ledem.

Alpefjord, východní Grónsko | foto: Profimedia.cz

"Grónsko má potenciál stát se mnohem zelenější zemí," řekl vedoucí vědec Jens-Christian Svenning z univerzity Aarhus v Dánsku listu the Guardian. "Pobřežní jehličnaté lesy, které jsou dnes na Aljašce a v západní Kanadě, by mohly prospívat i v poměrně velké části Grónska," dodal Svenning.

Podle výzkumu by se mohl uchytit především smrk sitka a borovice pokroucená. S očekávaným oteplováním země však bude moci na území Grónska prospívat většina ze 44 druhů dřevin ze Severní Ameriky a Evropy.

Jedním z důvodů, proč je dnes v Grónsku nedostatek zeleně, je velmi pomalé rozšiřování lesů. Počítačové simulace ukazují, že by proces, kdy by se původní stromy samy rozšířily do všech oblastí, mohl trvat více než 2000 let. Právě měnící se klima by se však tento proces mohl výrazně urychlit.

Zásadní druhy, jako například arktická bříza trpasličí, by mohly být na konci století rozšířené na více než 400 000 km², tedy území velkém skoro jako Švédsko.

Zalesnění přinese nové možnosti pro obyvatele

Tato změna s největší pravděpodobností upraví nynější grónský ekosystém, což povede k úbytku arktických zvířat a květin. "Na druhou stranu by se mohly naskytnout významné obchodní příležitosti spojené s lesnictvím, zemědělstvím a turismem. Lidé by mohli hrát aktivní roli při ekologizaci Grónska například zrychlováním šíření nových rostlinných druhů," řekl Svenning.

"Lidé budou častěji pěstovat užitkové a okrasné květiny tam, kde budou růst; to je v naší lidské povaze. Tyto výsadby by mohly získat obrovský vliv na budoucí povahu Grónska jako zdroj šíření. To je jistě pozitivní aspekt," dodal.

Svenning zároveň upozornil, že teplejší Grónsko bude mnohem náchylnější vůči invazivním druhům. Pokud by se dovozy sazenic nijakým způsobem nekontrolovaly, mohl by nastat velký chaos.




Témata: Zemědělství


Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.