Badatelé z washingtonského Carnegieho ústavu nasimulovali na 128 pokusných pozemcích v Kalifornii nejrůznější dopady globálního oteplení, které by mohly do roku 2150 naši planetu postihnout.
"Naše studie vzala v úvahu různé účinky ve všech možných kombinacích," řekla její autorka Rebecca Shawová. Kromě očekávaného dvojnásobného zvýšení podílu kysličníku uhličitého v atmosféře experimentovali odborníci i se zvýšením teploty, množstvím srážek i zvýšením podílu dusíku v půdě.
Veškeré kombinace těchto faktorů se podle autorky studie po několik let zkoušely na pokusných pozemcích.
Ukázalo se, že pouze byl-li kysličník uhličitý přidán jako jediný prvek, vyvíjely se rostliny o osm procent rychleji. Když ale vědci kromě něj přidali rostlinám i vodu, jejich růst byl oproti srovnávacímu vzorku o osm procent pomalejší.
Při zvýšení teploty, přívodu vody a vyšším podílu dusíku se růst zvýšil dokonce o 84 procent. Když se ale současně s těmito účinky podíl kysličníku uhličitého zvýšil, růst se o čtyřicet procent snížil.
"Něco takového jsme neočekávali," připustila Shawová. "Domníváme se, že v tomto případě růst brzdí nějaká jiná živina."
Je to překvapení
Žádné řešení této hádanky ale vědci dosud neobjevili. Výsledek studie byl překvapivý i pro ostatní badatele.
"Reakce rostlin jsou pro nás skutečně nesrozumitelné," řekl Richard J. Norby z Národní laboratoře v Oak Ride. "Tato studie zpochybňuje naše dosavadní předpoklady týkající se globálních klimatických změn."
