Změňte volby, žádá prezident Klaus

  • 411
Prezident Václav Klaus zahájil debatu, která by mohla od základů změnit českou politickou mapu. Prezident prosazuje, aby politické strany začaly vážně uvažovat o změně poměrného volebního systému pro klíčové volby do sněmovny.

Pouze změna může podle Václava Klause zabránit opakování vládních krizí, jako je ta současná.

"Poslední většinová vláda u nás vznikla po volbách roku 1992," píše prezident v exkluzivním článku pro MF DNES. "V rámci stávajícího volebního systému žádné dlouhodobé řešení není možné."

Změna volebního systému na většinový, který již funguje při volbách do Senátu, však nevypadá příliš reálně. Z parlamentních stran ji prosazuje pouze opoziční ODS. Ke změně ústavy však nemá dostatek hlasů.

ODS by se tak musela dohodnout s dalšími stranami. A jediný, kdo je ochoten o změně voleb alespoň uvažovat, jsou někteří sociální demokraté: kteří už se o to neúspěšně pokoušeli v časech opoziční smlouvy společně s ODS. "Mně diskuse o změně volebního systému nevadí. Ale v nynější sněmovně bychom těžce hledali podporu," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Menší strany jsou naopak proti, přestože ve volbách do Senátu dokázaly pravidelně slušně bodovat. "Většinový systém by mohl vést k potlačení menšinových názorů," říká šéf lidovců Miroslav Kalousek. Klaus se snažil změnit volební systém už v době takzvané opoziční smlouvy, většinové "prvky" ve volebním zákoně však zakázal Ústavní soud.

Prezident ve svém textu také znovu vzkázal Stanislavu Grossovi, že žádá větší změny jeho nové vlády. "Veřejnost od jeho nové vlády očekává změnu, nikoli formální výměnu několika tváří. Musí to být změna programová, snad i změna stylu vládnutí," řekl Klaus.

S tím však Gross příliš nepočítá: na úterní koaličním jednání o nové vládě mluvil o "výraznější" personální obměně (tedy kritizované změny tváří). Program by měl naopak navázat na Špidlův kabinet.

V hlavní roli - Klaus. Jak ji hraje?

Po svržení Vladimíra Špidly v ČSSD se do centra politického dění dostal prezident Václav Klaus. Jak se zatím s touto rolí vyrovnává? Jasně se distancoval od komunistů, nenaplnil obavy ČSSD, nehraje do ruky ODS a tlačí na změny.

Obavy ČSSD nenaplnil, ODS nenadchl
Sociální demokraté měli z Klausova angažmá velký strach. Báli se, že prezident nemusí jmenovat Grosse premiérem a může pomáhat ODS k dosažení předčasných voleb. Do této chvíle se obavy ČSSD nenaplnily.

Prezident dopisem vyzval Grosse, aby zahájil jednání o vládě. Zároveň mu však předem zúžil pole k jednání, když řekl, že je proti vládě, která by se opírala o komunisty.

Prezident také prohlašuje, že když Gross přijde s jasnou, byť velmi těsnou většinou 101 hlasů ve sněmovně, nezbude mu než jmenovat šéfa ČSSD premiérem. "Obavy jsme měli, ale byly neopodstatněné," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach a dodává, že "někdy je nejlepší zkouška bojem".

Zklamání by naopak mohla cítit ODS, jejímž je Václav Klaus čestným předsedou. Prezident odmítl myšlenku předčasných voleb, které považuje za selhání celé politické garnitury.

"Pochopil jsem také, že by prezident uvítal, aby příští vládě co nejméně hrozilo riziko pádu", říká místopředseda sněmovny za ODS Ivan Langer. Na otázku, zda se tím myslí širší koalice než 101 hlasů, odpověděl Langer, že ano.

Právě kvůli stabilitě vlády se Klaus snažil jemnými náznaky přimět ODS k tomu, aby změnila svůj odmítavý postoj k vládě vedené sociálními demokraty. ODS ústy předsedy Topolánka oceňuje prezidentův státnický přístup. Zároveň však odmítá jakýkoli podíl na vládě bez stanovení termínu předčasných voleb. A v tom se od prezidenta liší.

Prezidentovy představy...
Jak si tedy Václav Klaus představuje optimální řešení vládní krize? Z jeho vyjádření lze vyčíst následující: pokračováním stávající koalice není nijak nadšen, ale bude-li mít dost hlasů, Grosse jmenuje premiérem.

I když tak nepotěší své poradce, kteří jej podle informací MF DNES přesvědčovali o opaku. Než by ovšem Klaus Grossovi vládu svěřil, chtěl by mít co největší jistotu, že Gross nepozve k moci komunisty, že se jeho vláda nerozdrolí a bude výrazně jiná než ta Špidlova.

Přednost by ovšem dal vládě založené na výraznější většině. V jeho výrocích lze vypozorovat, že by mu proti mysli nebyla ani nová forma opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS, zvláště pokud by vedla například ke změně volebního systému.

"Dovedu si představit celou řadu politických dohod," odpovídal už před dvěma týdny na otázku, která se týkala "nové opoziční smlouvy", a vyzval politiky k uplatnění fantazie.

... a praktická řešení
Jakými praktickými kroky se snaží představám přiblížit? Spolu s Miroslavem Kalouskem přišel na myšlenku, aby všichni poslanci ČSSD, lidovců a Unie svobody podepsali podporu vládě. Chce se tak pojistit proti brzkému rozpadu vlády a ověřit, jakou má Gross podporu.

Prezidentovi tradičně blízký Vlastimil Tlustý testoval (neúspěšně) v ODS, nakolik je reálná změna odmítavého postoje k angažmá ve vládě. Václav Klaus také otevírá diskusi o změně volebního systému. A stále si nechává otevřené pole působnosti a jedná pouze neformálně.

Ústavní pravomoc jmenovat premiéra zatím nevyužil. Jakkoli situace směřuje k tomu, že jím jmenuje Grosse, teoreticky stále ještě není nutné, aby to učinil. A než se tak stane, může uplatňovat svůj vliv a tlačit na lídry stran, aby příští vládu aspoň trochu přizpůsobili jeho představám.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video