Šestačtyřicetiletý Vocásek před porotou vysvětloval, že se ve vězení obrátil ke Kristu a s jeho pomocí se změnil.
"Uvědomuji si, co jsem udělal, a je to neomluvitelné. Za ta léta jsem měl ale dost času o všem přemýšlet, ale díky víře jsem se vznesl nahoru, " tvrdil před soudem.
"Věřím, že Pán mi tím, že jsem nebyl popraven, nabídl nový život. Žádám proto o novou šanci," vyzval soudce v emotivní řeči, při které několikrát vzlykal.
Advokátka Klára Slámová uvedla, že její klient dostal už několik nabídek práce spojených s ubytováním. Většinou se jedná o místa v léčebných zařízeních. Podle právničky by chtěl Vocásek nejprve přechodně bydlet v Praze a pak se přestěhovat na Pardubicko, kde má matku.
I sám Vocásek přesvědčoval porotu, že nebude mít velký problém se po dvaceti letech začlenit do společnosti.
"Vím, že se svět změnil, má rychlejší tempo. To já všechno vím. Zajímám se o všechno nové. Čtu teletext, noviny. Mám o všem přehled. Dokáži se o sebe postarat."
Vocáskovo propuštění podpořil duchovní, který ho navštěvoval ve vězení. Naopak proti osvobození se vyslovil ředitel káznice.
Soud přečetl ještě několik dalších dokumentů a poté líčení na neurčito přerušil. Chce ještě doplnit znalecký posudek psychologů.
Líčení šumperského soudu se konalo přímo ve věznici Mírov. Na jednání se chtělo dostat kolem pětadvaceti novinářů. O tom, kdo obsadí čtyři vyhrazená místa v malém sále, musel rozhodnout los.
Vocásek v roce 1987 ubil kvůli penězům invalidního důchodce, o tři měsíce později zavraždil dalšího starého muže. Za dvojnásobnou brutální vraždu mu soud v roce 1988 uložil trest smrti. Popravě unikl díky změně režimu v listopadu následujícího roku.