Rok 2017 bude v tomto ohledu zlomový. Ústavní právníci společně s politiky začnou připravovat možné konkrétní úpravy nynějších zákonů. Je připraveno několik konferencí a odborných diskusí. Právě v pátek jednu z prvních pořádá ve Sněmovně ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD).
Zákony navázané na českou ústavu mnohdy vznikaly před čtvrt stoletím, kdy svět vypadal jako bezpečné místo. To se změnilo. A legislativa by na to měla reagovat.
Dle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je mimo jiné nutné přehodnotit přístup k náboženství. „Dovedu si představit, že naše naprosto liberální zákonodárství v oblasti náboženské svobody se začne výrazně regulovat. A jsem přesvědčen, že velmi benevolentní přístup v souvislosti s příchodem lidí s islámským vyznáním vyvolá změnu zákonů,“ říká Rychetský.
Západní civilizace se střetává se stále silnější masou islámské kultury a přitom dochází ke kolizi dvou hodnot, jejichž nejvyšší ochranu jsme dosud považovali za zaručenou a naprosto samozřejmou: na straně jedné bezpečnost jednotlivce a na straně druhé jeho základní lidská práva a svobody.
Bude to vyžadovat nesmírný cit, míní právníci
Profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch s Rychetským souhlasí. Uvažované změny však budou vyžadovat nesmírný cit.
„Jistě se musí otevřít otázka výstavby mešit včetně minaretů, aby náboženské obřady probíhaly bez zásahu do běžného života širší veřejnosti. A také nám chybí zákonná úprava pro takové věci, jako je hidžáb a jiné, vyšší formy zahalování žen,“ míní Gerloch.
Obdobně se budou muset legislativci vypořádat s kontrolou internetu, poněvadž ten je hlavním komunikačním prostředkem teroristů.
„Bylo by dobré se podívat, jestli nová komunikační technika skutečně nevyžaduje nová opatření, protože jde o jevy, které před pětadvaceti lety neexistovaly. Na druhou stranu je třeba chránit osobní svobody jednotlivce. Je třeba přistupovat k tomu dost citlivě,“ upozorňuje odborník na ústavní právo profesor Václav Pavlíček.
