Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V neděli si přispíme o hodinu déle, změna času prodlouží noc

  13:57aktualizováno  13:57
Noc na neděli bude kvůli přechodu z letního času na běžný středoevropský o hodinu delší. Ve tři ráno se totiž ručičky hodin posunou o šedesát minut zpět, tedy na dvě hodiny. Letní čas se vrátí opět 31. března.

Ve tři ráno v noci na neděli se ručičky hodin vrátí o šedesát minut zpět. | foto: AP

O nedělním mrazivém ránu si lidé budou moci o hodinu déle pospat. Ti, kteří musí i v neděli vstávat časně, navíc potěší dřívější východ slunce. Večer se však na druhou stranu o hodinu dříve setmí.

Kde se mění čas?

Změna času se týká pouze zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka letního a zimního dne neliší natolik, aby měla změna času smysl. Čas se neposouvá ani v polárních oblastech. Až půl roku tam totiž trvá polární noc. Letní čas se používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně poslední neděli v říjnu, resp. březnu.

Změna času jako každoročně ovlivní jízdní řád Českých drah. Cesta vlakem se v noci na neděli prodlouží. Vlaky, které budou na cestě ve tři ráno, totiž budou muset na hodinu zastavit, aby dodržely jízdní řád. Jinak by totiž projížděly přes zastávky ve zbytku trasy o hodinu dříve.

Změny se dotknou především tras mezi Českem, Slovenskem a Polskem. Regionální spoje změna času neovlivní, protože v tu dobu žádné nejezdí (více čtěte zde).

Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu. Na středoevropský se čas vrací opět poslední říjnovou neděli.

Letní čas byl poprvé zaveden v roce 1916 (v Čechách v roce 1940) a důvodem pro jeho zavedení byly úspory elektrické energie. Tento argument byl však mnohokrát zpochybněn.

Zatímco někteří lidé posun času o hodinu zpátky či dopředu téměř vůbec nepocítí, pro jiné je to velká zátěž. Podle některých studií vzrůstá během prvních tří týdnů po změně času na letní výskyt srdečních záchvatů o šest až deset procent. Může za to prý narušení chronobiologických rytmů, zhoršení kvality spánku a stres. To je ale také pravděpodobně důvodem, proč se nejvíce infarktů odehraje v pondělí (více čtěte zde).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.