Změna?

Zná to spousta z nás: nejlepší je, když se v našem zaměstnání nic převratného neděje.
Zná to spousta z nás: nejlepší je, když se v našem zaměstnání nic převratného neděje. Je to pohodlné, člověk může dělat tak, jak je léta zvyklý, nikdo ho nenutí k převratným výkonům a k jinému způsobu myšlení. Když nastoupí šéf, který má představu, k čemu má naše instituce dojít, je to horší. Máme víc starostí, musíme hledat nové přístupy, domlouvat se nebo se i hádat o své názory. Ale na druhé straně někdy musíme po čase novému nadřízenému přiznat, že nám tahle změna prospěla. Před stejnou situací dnes stojí Akademie věd České republiky. Akademický sněm, ve kterém jsou zastoupeni jednotlivé ústavy a externisté, bude totiž volit nového předsedu. Akademie je dlouhou dobu pod palbou sdělovacích prostředků, poslanců, a navíc si nerozumí v mnoha aspektech s vysokými školami. Potřebuje tedy ve svém čele silnou osobnost. V ústavech Akademie se nyní představují kandidáti. Pohříchu většina z nich obecně hlásá pokrok, nemluví však o konkrétních změnách. Obávám se, že kdyby s nimi vyrukovali, ztratili by mnoho voličů. A to je chyba, i když chyba přirozená. Následuje obvyklá procedura Ústavy si vyberou kandidáta a svým reprezentantům doporučí jeho volbu. Členové sněmu se stávají "voliteli", kteří plní "přání" svých ústavů. Věda nemá u české veřejnosti, ba ani u politiků na růžích ustláno. Proto by měl být výběr i v tomto ohledu uvážený. Nejsem si jist, zda kritéria jako kvalifikace, vědecký věhlas, schopnost vyjednávat ve prospěch Akademie, mluvit k veřejnosti a pozitivně na ni působit či svou osobností reprezentovat v zahraničí jsou těmi, která rozhodnou. A tak v ústavech, které se zabývají neživými vědami, vybírají kandidáta, který se zabývá vědami neživými, zatímco v ústavech, kde se dělá biologie, také vybírají svého člověka. To je tuze ošidné. A pak jsou tu ještě externí členové sněmu a ty obory činnosti Akademie, které nejsou zastoupeny ve výběru kandidátů - v letošním případě například společenské vědy. A tak je velmi pravděpodobné, že právě oni rozhodnou. Mají totiž možnost svobodného výběru podle kriterií vědecké pověsti, schopnosti komunikace a konečně i subjektivní slušnosti. Patřím k těm nezávislým a mám za sebe jasno. Rád bych totiž, aby ten zlomek z mých daní, který půjde na akademický výzkum, byl využit opravdu nejlíp.

Autor je geochemik přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video