Představitelé institucí připouštějí, že někdy vznikají paradoxní a zmatečné situace. A zřejmě se na tom v dohledné době nic nezmění.
Jestliže si otevřeme Zlaté stránky Zlínského kraje, najdeme tam pod hesly "krajský" a "krajská" jen Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně, Krajský úřad Zlínského kraje a odkaz na Krajskou hygienickou stanici. Dáme-li si práci, zjistíme, že v rámci Zlínského kraje jsou organizováni i hasiči. Jinak je všechno tak říkajíc každý pes jiná ves.
Třináct let nazpět
Například policisté kopírují ještě strukturu bývalých krajů, které byly zrušeny brzy po listopadové revoluci. Zlínský kraj je tak roztržen vedví. Okresy Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž patří pod správu "Jihomoravského kraje", Vsetínsko patří pod správu "Severomoravského kraje".
„Kopírujeme tuto starší strukturu a je pravda, že je v tom dost hokej. Zmatek se zvýšil ještě po zrušení okresů,“ připustil šéf Dopravního inspektorátu v Kroměříži Milan Kalina. „Tak například lidé z Bělova si vyřizují řidičské a občanské průkazy v Otrokovicích, v působnosti jiných úřadů však spadají pod Kroměříž,“ uvedl Kalina příklad. O tom, že by policisté Zlínského kraje měli v dohledné době nějaké krajské velení, však neví. „Napovídá se toho dost, ale nic konkrétního se zatím asi nerýsuje,“ krčí rameny.
Stejnou strukturu v rámci zrušených krajů kopírují i soudy. Situace je podobná. Nad okresními soudy stojí krajské, v Brně a Ostravě.
Podobné, ale přece jiné, je to u památkové péče. Tak třeba kroměřížský zámek patří pod Památkový ústav v Brně. Ten se však z krajského stal nedávno jen pracovištěm Státního památkového ústavu v Praze. To vedlo i ke změně názvu kroměřížského zámku, který se nyní jmenuje Správa Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Brně, správa státního zámku, arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Nad takovým názvem lomí lidé na zámku rukama.
V této oblasti se však přece jen rýsuje změna. Právě na zámku by do roku 2006 mělo vzniknout odborné pracoviště, které by mělo fungovat jako Krajský památkový ústav Zlínského kraje.
Nový kraj se rozjíždí pomalu
Nejrychleji se do struktury nového kraje začlenili zřejmě hasiči. Hasičské záchranné sbory okresů byly totiž zrušeny už s koncem roku 2000. „Pod Zlínský kraj patříme už od 1. ledna 2001,“ uvedl ředitel kroměřížského územního odboru krajského hasičského sboru Vladimír Pitner. Hasiči si podle něj nestěžují. A to přesto, že policie, s níž tvoří integrovaný záchranný systém, je strukturována jinak. „Nám to nějak moc nevadí. Pro nás je důležité spojení. To máme a s policisty se vždy nějak domluvíme,“ tvrdí.
Také hygienici celého kraje spadají nyní už pod Krajskou hygienickou stanici ve Zlíně. „Dřívější okresní hygienické stanice jsou již našimi organizacemi,“ potvrdila Dagmar Červenková ze zlínského ředitelství. Hygienici však už jako hasiči spokojeni nejsou. Hygienická služba se totiž zároveň rozštěpila na jakýsi správní úřad a zdravotnickou službu. To se některým z nich nelíbí.
Jsou okresy, nebo ne?
Většina ostatních institucí však i nadále zůstává v hranicích okresů. V hranicích okresů jsou organizovány nejen soudy, státní zastupitelství a policie, ale například i úřady práce, finanční úřady a další instituce. To logicky navozuje otázku, zda okresy ještě existují.
Kroměřížský starosta Petr Dvořáček je přesvědčen o tom, že ano. „Okresy existují nadále, neexistují jen okresní úřady. Jako státoprávní jednotky dosud okresy nikdo nezrušil,“ tvrdí starosta. Úřady také podle něj s pojmem okres běžně pracují i nadále, také proto, že to vyžaduje stát. „Například když se narodí miminko, je u jeho narození zaznamenáno nejen místo, tedy obec či město, ale i okres, v našem případě okres Kroměříž,“ uvedl starosta příklad. Podobné je to podle něj i u jiných institucí, které poskytují občanům státní služby.
Co bude dál, nikdo neví
Bude se kraj snažit dostat pod svá křídla i ty instituce, které jsou zatím okresní, a ty, které kopírují ještě strukturu starých krajů? To není jasné. Zlínský kraj má nyní jiné starosti a tato otázka zřejmě není na pořadu dne. „Po jisté době snad vše dospěje k nějakému sjednocení, nebude to ale otázka nejbližší doby,“ předpokládá krajský radní Vojtěch Jurčík. „Je třeba také uvážit finanční náročnost takových kroků,“ dodal.
Ale ani stát sám v tom zřejmě nemá dost jasno. „Je to problém,“ připouští náměstkyně ministra pro místní rozvoj Ivana Hanačíková. Ani stát totiž nemá žádnou jednotnou koncepci dalšího postupu sjednocení. „Každé ministerstvo si to zatím řeší samo, i když už se mluvilo o jakési meziresortní komisi. Ještě jako poslankyně jsem navrhovala, aby byla zřízena například policejní ředitelství v nových krajích. Ministerstvo vnitra však bylo proti," tvrdí Hanačíková. Podle ní by snad nějaké kroky v tomto směru měla učinit vláda, hlavně premiér. Avšak i vláda teď má poněkud jiné starosti. „Navíc teď někteří mluví i o tom, že by se všechno mělo vrátit do původní podoby,“ podotkla náměstkyně, která se domnívá, že v nejbližší době nějaký pokrok v tomto směru zřejmě očekávat nelze.
