Otázky respondentům je při výzkumu voličských preferencí možné pokládat tak, aby určitá strana ve výsledku nabrala o nějaké to procento víc než při jiném průzkumu.
S podobnou lákavou nabídkou prý za předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou přišel před minulými volbami do Sněmovny v roce 2010 zástupce jisté agentury zabývající se výzkumem veřejného mínění.
"Ten pro nás 'výhodnější' průzkum by samozřejmě stál výrazně víc. Pochopitelně jsem toho člověka vyhodil," tvrdí Liška, který však své obvinění nemůže doložit, a proto jméno agentury nechce prozradit. Ale byla to podle něj jedna z těch, co se často objevují v médiích.
Předseda strany, jejíž preference se nyní pohybují pod hranicí vstupu do Sněmovny, proto prohlašuje, že průzkumy se spíš než čemukoli jinému blíží nepříliš férovému ovlivňování voličů a měly by se nějak regulovat, třeba jednotně nařízenou metodikou, jak pokládat otázky.
Vše o předvolební situaci v Česku Čtěte v sobotu, 7. 9.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Danielu Kunštátovi z agentury CVVM, která jako jedna z mála předvolební výzkumy přímo pro politické strany nedělá, se však Liškova historka příliš pravděpodobná nezdá. "Kdyby se to provalilo, ta firma by skončila. Nevím, jestli by to někdo riskoval kvůli pár desítkám tisíc," říká Kunštát. Podle něj renomované agentury v Česku používají mezinárodně uznávanou metodiku a zmanipulování výsledků by hrozit nemělo. Regulace výzkumů tedy potřeba není, myslí si.
Přesto některé rozdíly zarážejí. Třeba hnutí ANO by podle průzkumu agentury Médea Research dalo hlas 12 % voličů, podle výzkumu Medianu však šestkrát méně. Podle průzkumu Médey Research, jež voličské průzkumy připravuje teprve od roku 2010, by do Sněmovny proniklo také hnutí Úsvit s 8,6 % voličů. Podle dalších dvou agentur se sdružení Tomia Okamury potácí kolem 2 %.
Sociolog Jan Herzmann tvrdí, že výsledky se posunout dají. "Třeba pořadím otázek nebo tím, jaký typ otázek jim předchází," říká Herzmann a dodává: "Když budou vycházet výsledky agentur, které si budou navzájem odporovat, veřejnost nebude věřit žádné."
Podstatné ale je, aby lidé při průzkumech četli zejména nenápadná data, která výsledek hodně ovlivní - kdy se výzkum konal, jakou metodou (telefonicky či osobně atd.), zda tazatelé pokládali otevřenou otázku či karty se stranami... Kritérií je zkrátka hodně - a na to, aby výzkumy pořádané podle různých kritérií vycházely různě, není ani zapotřebí je falšovat.
Třetina voličů si favorita vybere až na poslední chvíli
Je jisté, že nadcházející volby budou jiné než ty předchozí a nevyzpytatelné nejen pro voliče a strany, ale i pro samotné průzkumníky. Přibylo lidí frustrovaných politikou, vyrojila se nová politická uskupení, na scénu vstoupily i nové společnosti zabývající se průzkumem voličských preferencí.
| ppm factum | Median | Médea Research | |
|---|---|---|---|
| Metoda | stranické preference | volební model | volební model |
| ČSSD | 21 % | 32 % | 25,4 % |
| TOP 09 | 10 % | 15 % | 9,7 % |
| KSČM | 9 % | 15,5 % | 13,7 % |
| ODS | 6 % | 13,5 % | 10,8 % |
| ANO | 5 % | pod 2 % | 12 % |
| SPOZ | 5 % | 5 % | 3,7 % |
| KDU-ČSL | 3 % | 4 % | 4,5 % |
| Úsvit | 2 % | pod 2 % | 8,6 % |
| VV | pod 1 % | 3,5 % | 2,1 % |
| Zelení | pod 1 % | 2,5 % | 2,6 % |
| Konání průzkumu | 12. - 16. srpna | 15. 7. - 15. 8. | srpen (neupřeněno) |
Čísla vypadají až příliš rozdílně. Ale každý výzkum se dělá trochu jinak: třeba ppm factum na rozdíl od zbylých dvou průzkumů zobrazil stranické preference (dopočet do 100 % tvoří nevoliči, nerozhodnutí a příznivci nejmenších stran). Volební model Medianu a Médea Research odráží pravděpodobný výsledek voleb (podíly odevzdaných hlasů), pokud by se konaly v době výzkumu.
"Je tu obrovská skupina nerozhodnutých voličů a hodně pravidelných voličů tradičních stran, kteří k volbám jít nechtějí," míní Oldřich Zajíc z výzkumné agentury Sanep. Podle něj tak může dojít k radikální proměně politické mapy. Vedle zavedených čtyř partají se ve Sněmovně mohou objevit i tři nové. Přitom asi třetina Čechů, která volby zřejmě rozhodne, si svého favorita nejspíš vybere až na poslední chvíli. Tedy nejdřív dva týdny před volbami.
A jejich preference už žádný výzkum nezachytí. Ten poslední tři dny před volbami mapuje volební nálady nejméně týden staré. "Data se asi týden sbírají, pak se několik dní zpracovávají," upozorňuje Kunštát. Zajíc ze Sanepu upozorňuje, že předvolební průzkumy neukazují, jak volby dopadnou, spíš mapují aktuální emoce voličů. "A ty se těsně před volbami mohou změnit třeba tím, že někdo na někoho vytáhne nějaký skandál," dodává Kunštát.
