Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zločinci se z cely prokopali

  22:15aktualizováno  22:15
Z jedné z nepřísněji střežené věznice v Rusku uprchli tři nebezpeční zločinci odsouzení k doživotí. Podle oficiálních zdrojů ze z vězení Butyrka, jež se nachází nedaleko centra Moskvy, dostali tunelem, který patrně sami vyhloubili. Jde zřejmě o vůbec první případ úspěšného skupinového útěku z butyrské věznice v novodobých dějinách.

Vězni prorazili otvor v podlaze cely v budově pocházející ze 17. století. Butyrka je jednou z nejvíce přeplněných věznic a její podmínky údajně patří k nejtvrdším v Moskvě.

Tři vězňové, odsouzeni za vraždu, krádeže a rabování, uprchli ve středu časně ráno. Jejich útěk dozorci zjistili v pět hodin ráno. Není údajně vyloučeno, že jim za úplatu pomohl personál věznice. Byli vybaveni civilním oblečením i penězi.

Vězni si vzali na útěku taxika
Třicetiletý Boris Bezotěčestvo, o tři roky starší Vladimír Železoglo a devětatřicetiletý Anatolij Kulikov urazili pod zemí v naprosté tmě kolem sta metrů. Ven se dostali poklopem na frekventované ulici Novoslobodskaja. Tam vylezli přímo před vchodem do kulturního domu ministerstva vnitra, zastavili taxi a odjeli směrem do městečka Zelenograd, které formálně patří k Moskvě. V podzemí zanechali nůž a pruhované trestanecké oblečení.

Tři odsouzenci prý mohou nyní směřovat na Ukrajinu, do Moldavska nebo do Kazachstánu.

ÚTĚKY Z BUTYRKY

Do 90. let se z Butyrského vězeňského zámku, postaveného v roce 1771, podařilo uprchnout jen Felixi Dzeržinskému, zakladateli sovětské tajné policie.

V roce 1992 uprchli dva vězňové, kteří přeskočili zeď v době vycházky. Byli však vzápětí lapeni, stejně jako žena, která se pokusila prostory vězení opustit místo jiné vězenkyně, jež měla být propuštěna. I ta byla dopadena.

Při pátrání pomáhají i archeologové
Vedení věznice nejprve tvrdilo, že z podzemních katakomb se utečenci na svobodu nemohou dostat. Přesný plán podzemních chodeb starých 230 let totiž údajně neexistuje. Na pátrání po trestancích bylo nasazeno přes 250 specialistů, včetně moskevských archeologů.

Vedení věznice se nyní obává, že by další vězni mohli následovat příkladu utečenců a probourat se z dalších cel. Všichni vězni byli proto vyvedeni z cel a zdi, podlahy, stropy a mříže se kontrolují. Věznici prý zachvátily nepokoje a v budově byly nasazeny zvláštní oddíly ministerstva spravedlnosti.

V Butyrce seděl i spisovatel Solženicyn
Část věznice přiléhá k obytným domům. Jde o historický komplex, jehož nejslavnějším vězněm byl v roce 1775 ruský rolnický buřič Jemeljan Pugačov. Do roku 1974 se zde vykonávaly tresty smrti. V této věznici seděli spisovatel Alexandr Solženicyn i tiskový magnát Vladimir Gusinskij.

Do ruské revoluce roku 1917 byla Butyrka hlavním žalářem, odkud se odsouzenci posílali na nucené práce. O minulosti legendární věznice se lze dozvědět v muzeu. Vstupné do něj několikanásobně převyšuje poplatek za zhlédnutí sbírek Treťjakovské galerie. Od novinářů vedení věznice požadovalo za prohlídku cel přinejmenším pět set amerických dolarů, které prý pak používalo na vylepšení nuzné materiální situace personálu.



Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cibulka. Ač má status národní kulturní památky, usedlost chátrá. Rozlehlý park...
Squatter z Cibulky byl díky Ústavnímu soudu definitivně zproštěn obžaloby

Muže, který přebýval v pražském squatu Cibulka, v pondělí Obvodní soud pro Prahu 5 zprostil obžaloby za neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k...  celý článek

(ilustrační snímek)
Muž zmlátil svého známého, mrtvola plná šrámů se pak našla ve vodě

Kriminalisté obvinili z pokusu o vraždu čtyřiapadesátiletého muže z Chomutovska. Při hádce napadl svého o dvanáct let mladšího známého, jehož tělo bylo v...  celý článek

Antonín Schleiss (vpravo) se svým advokátem u Krajského sodu v Plzni během...
Bývalého náměstka silničářů soud zprostil obžaloby z dotačního podvodu

Krajský soud v Plzni zprostil obžaloby bývalého technického náměstka domažlické správy a údržby silnic Antonína Schleisse. Ten čelil obvinění, že poškodil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.