Představte si, že máte doma nemocnou babičku. Je stará, nechodí a najednou v noci dostane vysokou teplotu. Protože je víkend a lékárny jsou zavřené, zavoláte pohotovost, která k vám pošle sanitku s lékařem. Ten zjistí, že má zánět průdušek, podá jí lék a vypíše recept, který si ráno vyzvednete v lékárně.
Zdá se vám to jako samozřejmost? Připravte se na změnu. Už od 1. ledna. Zlínský kraj se totiž po poradě s řediteli nemocnic rozhodl, že pohotovostní návštěvní službu zruší, protože je málo vytížená.
"Navíc lékař, který odjede k případu, pak schází v ordinaci pohotovosti a pacienti na něj musejí čekat," prohlásila krajská radní Hana Příleská.
Jenže praktičtí lékaři, kteří slouží pohotovosti, i záchranáři se novinky obávají. "Nedokážu si představit, jak to v praxi bude fungovat," upozornila lékařka Jiřina Dvořáčková.
Návštěvní služba je součástí takzvané Lékařské služby první pomoci a zajišťují ji lékaři, kteří mají právě službu na pohotovosti. Provozují ji krajské nemocnice. Nemá tedy nic společného se záchrankou. Záchranáři vyjíždějí ve chvíli, kdy jde, laicky řečeno, o život. Tedy k dopravní nehodě, požáru nebo tam, kde je lidský život v ohrožení.
Šéf nemocnice: Jeďte taxíkem
Ve všech ostatních případech přijede pohotovostní návštěvní služba. Například ve chvíli, kdy vás v noci přepadne ledvinová kolika, bolesti zad, žlučníkový záchvat nebo silné zvracení a průjem. "Třeba v období chřipkové epidemie jezdíme často," upozornil lékař Lubomír Nečas. Ve Zlíně vyjíždějí lékaři během jednoho víkendového dne i patnáctkrát.
Někteří lidé se do nemocnice nebo za lékařem dopraví sami nebo požádají příbuzné. Řada starších lidí ale nemá ani jednu z možností, navíc se například sami nemohou hýbat. Od ledna se tak mohou dostat do velkých potíží. Pokud se rozhodnou vytočit číslo 155, tedy záchranáře, zřejmě si moc nepomohou. Sestra, která hovor přijímá, jim asi často doporučí, aby se dopravili do nemocnice sami.
Ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Antonín Karásek radí totéž. "V méně závažných případech si zavolejte taxislužbu. V těch zásadních pochopitelně záchranku," vzkazuje Karásek.
Ale i v případě, kdy záchranka přijede, je otázka, jestli vůbec pomůže. "Záchranáři totiž nemohou vypisovat recepty a také nevozí léky, které bývají potřeba," vysvětlila Dvořáčková.
Záchranáři se bojí, že nebudou stíhat
Záchranáři ze změny také nadšení nejsou. Podobně jako kraj, i oni si od nového roku budou sledovat počty svých výjezdů. Pokud případů neúměrně přibude a nebudou to zvládat, obrátí se na kraj.
"Může se třeba stát, že v době, kdy budeme ošetřovat zlomenou ruku nebo chronicky nemocného pacienta, dojde u neodkladného případu například k trvalým následkům," varuje ředitel krajských záchranářů Anton Vaňo.
Lékaři, kteří mají na pohotovosti dlouholetou praxi, ale upozorňují i na další problémy. Ty pocítí rodiny, kterým doma někdo zemře. Například dlouhodobě ležící starý člověk. Při každém úmrtí mimo nemocnici musí praktický lékař tělo ohledat a vystavit úmrtní list.
A týká se to i případů, u kterých se objeví policisté. "Když najdou sebevraha nebo se stane vražda, potřebují nás. A pak to trvá i několik hodin," uvedl Nečas.
