Když pošťačka v polovině listopadu nesla úřední dopis šedesátileté Ireně H. do domu ve vilové čtvrti Podhoří ve Zlíně, zvonila marně. Žena neotevřela, ani její děti – čtyřiatřicetiletá dcera a o tři roky starší bratr. Žaluzie byly stažené, branka zamčená, poštovní schránka plná letáků, které nikdo nevybíral. Vypadalo to, jako kdyby odjeli, jenže venku stál jejich stříbrný ford.
Kromě pošťáků rodinu nikdo dlouhé měsíce nehledal. Až do začátku února, kdy se k nim vypravil bývalý manžel Ireny H. na návštěvu a přes okna viděl, že všichni tři jsou mrtví.
Okolo jejich prapodivné smrti je spousta nejasností a záhadou je i pro sousedy. Většina z nich pokládá mrtvé za podivíny a zmiňují zvláštní chování čtyřiatřicetileté ženy, která si prý hrála na malou holku a svého bratra vydávala za partnera.
Někteří z místních lidí tajemně mluví o tom, že šlo o členy sekty, kteří spáchali hromadnou sebevraždu.
Dům se světlou fasádou a zelenou střechou stojí v ulici Amélie Randýskové. Kolem domu je zčásti dřevěný a zčásti drátěný plot a za ním přerostlé túje brání výhledu na dům. Žaluzie jsou stažené dosud. Kdy trojice zemřela, není jasné. Podle pošťačky to mohlo být už koncem loňského roku. Na dveřích ještě dnes visí věnec z podzimního listí, za adventní ho obyvatelé domu už nevyměnili. „V prosinci byla poštovní schránka už tak plná, že jsem musela letáky vytahat a zahodit, abych dovnitř mohla dát oznámení, že mají na poště úřední dopis s modrým pruhem,“ říká pošťačka.
To, že rodina neotvírá a nepřebírá si poštu, ji překvapilo. Předtím se to nikdy nestalo, a to rodina bydlela v domku asi tři roky. Od ostatních se však naprosto izolovali. „Byli zvláštní, vždycky se zamykali, a když mi přišli odemknout, byli opatrní, takoví vyplašení. Vypadalo to, že mají z něčeho strach,“ líčí pošťačka.
Minulý týden v pondělí se do domu nemohl dostat ani otec dětí a bývalý manžel Ireny H. Policii sdělil, že oknem viděl mrtvá těla. Kriminalisté hned ten den oznámili, že případ prověřují kvůli podezření na vraždu. Pak trochu pozměnili svá další vyjádření a mluví o „úmrtí“.
V úterý oznámili, že za smrtí tří osob nestojí nikdo další. „Chtěli jsme tím ubezpečit veřejnost, že po Zlíně neběhá vrah,“ říká policejní mluvčí Lenka Javorková.
Tím se zúžil počet vyšetřovacích verzí na dvě – buď vraždil někdo z trojice a pak spáchal sebevraždu, nebo se jednalo o hromadnou sebevraždu, podle sousedů rituální. Policejní mluvčí Javorková reportérům MF DNES nejprve sdělila, že se poradí se státním zástupcem, ale druhý den sdělila, že verzi o sebevraždě nebude komentovat. „Více se k případu nebudeme vyjadřovat,“ řekla mluvčí.
Jak lidé zemřeli, zůstává nejasné. Některá média přinesla tvrzení jedné ze sousedek, která prý vyslechla rozhovor policistů o tom, že na podlaze i zdech je spousta krve. To nejspíš nebude pravda. Reportérům MF DNES se podařilo promluvit s pracovníkem pohřební služby, která z domu odvážela těla. „Nebyla tam ani kapka krve,“ prohlásil.
Sourozenci si hráli na partnery
Sousedé okamžitě po objevení těl, začali vzpomínat, kdy rodinu viděli naposledy. Takřka všichni si vybavovali, že čtyřiatřicetiletou dceru Ireny H. vídali na dětském hřišti. Prý tam denně chodila na houpačku.
„Bylo to divné, v jejím věku. Vždycky vzala svoje tři kočky a houpala se,“ říká barmanka z nedaleké hospody Trio market, která je od domu, kde rodina žila, jen přes palouk.
Ani kočky v domě nepřežily. Zvláštní je, že těsně před tragédií je někdo uzavřel do přepravních boxů, jako by je chystal k převozu. Každou zvlášť. „Přivezli nám je už uhynulé v přepravkách. My jsme zajišťovali převoz do kafilerie v Otrokovicích. Kočky byly v domě, neměly šanci se z beden dostat. V domě byly ještě dvě želvy, jedna suchozemská a jedna vodní, které přežily,“ popsala vedoucí útulku ve Zlíně Eva Poiselová.
Rodinu nikdo pořádně neznal, sousedé většinou ani nevěděli, jak se jmenují. „Jsem tu denně, mám tu pneuservis. Nikdy nikdo nepřišel za ty roky ani k plotu, aby mě pozdravil a představil se, že je nový soused,“ kroutí hlavou další muž, jehož dílna přímo sousedí s domem, kde trojice zemřela.
Když už se lidé s mladší ženou na dětském hřišti dali do řeči, prý jim zmateně vyprávěla, že její o tři roky starší bratr je jejím druhem. „Mysleli jsme si, že jsou manželé a s nimi žije tchyně. Ne, že to byli sourozenci s matkou,“ říká další soused a nechápavě rozhodí rukama.
„Celá rodina byla taková jiná,“ říká bývalá hospodská. „Mluvilo se tady o tom, že patřili k nějaké sektě,“ dodala. A o sektě mluví i další místní obyvatelé.
Dům stojí v ulici, jež přiléhá k lokalitě s typickými baťovskými cihlovými domy. Rodina, kterou policisté nalezli mrtvou, platila za nájem dost peněz. Před pěti lety inzeroval majitel dům k pronájmu za dvacet tisíc korun. Sousedy překvapuje, kde rodina tolik peněz brala.
„Ženy byly nezaměstnané, muž asi pracoval nějak z domova na počítači,“ říká Marie Kroupová, která zastupuje zdejší obyvatele v komunikaci se zlínským magistrátem.
Dům zvenku vypadá neudržovaně, ale uvnitř je pětipokojový byt se dvěma koupelnami, který před několika lety majitel Radek Š. celý zrekonstruoval. Dovnitř mohl až tento týden, kdy mu policie vrátila klíče, aby mohl začít uklízet. Reportéři MF DNES ho zastihli i s řemeslníky, kteří mu pomáhali v domě zajistit vodu a plyn. Mluvit odmítli, stejně jako vlastník domu Radek Š., podnikatel, jenž vydává počítačové hry a pohádky pro děti. Po zazvonění se zavřel v domě a zavolal policii.
Úklid po mrtvolách
Na úklid si majitel pozval brigádníka, který odnášel srolovaný koberec a další věci z domu do nedalekého sběrného dvora. Muž prý vůbec netušil, že jde pracovat do domu, kde zemřeli tři lidé. „Vyklízel jsem pro něj už v minulosti vedlejší dům. Kdybych věděl, že jde o ten, tak bych nikdy na brigádu nešel. Vynesl jsem srolovaný koberec a šel jsem pryč. Majitel mi řekl, že to byla sebevražda. Já se víc neptal, nechci s tím mít nic společného,“ popsal. Dovnitř domu nesměl, ochranka hlídala, aby se nedostal dál než do verandy. V kontejneru ležela kromě role koberce i matrace s červenými fleky. Brigádník tvrdil, že žádnou matraci neodnášel.
Dům už jednu tragédii v minulosti zažil. Gestapo za války odvleklo jeho obyvatele a jeho dva syny. Všichni skončili v plynových komorách v Mauthausenu. A ve vedlejším domě, který také patří stejnému majiteli, žila Amálie Randýsková, účastnice protifašistického odboje, popravená v Breslau.
Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly:
