Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zlín napravuje šedesátiletou křivdu, odhalil sochu Bati

  13:45aktualizováno  13:45
Město Zlín odhalilo sochu Jana Antonína Bati. Událost tak otevírá cestu k očištění jména světoznámého podnikatele. Ten byl přesně před 60 lety nespravedlivě odsouzen ve vykonstruovaném procesu za kolaboraci s nacistickým režimem. Paradoxní rozsudek od té doby stále platí.

Jan A. Baťa hledí směrem k slavné „jednadvacítce“, mrakodrapu, který nechal postavit v roce 1937 | foto: Jan KarásekMF DNES

Hodinu před polednem byla v Univerzitním parku ve Zlíně, hned naproti bývalé administrativní budově firmy Baťa, která dnes slouží jako sídlo krajského úřadu, odhalena socha Jana A. Bati.

Slavnostnímu aktu přihlížely stovky obyvatel Zlína, zástupci města, Zlínského kraje i parlamentu.

Při odhalení bronzové, přes dva metry vysoké, sochy od zlínského autora Radima Hankeho pronesla projev primátorka města Irena Ondrová, která se rodině Jana Bati jménem Zlína omluvila za způsobené příkoří.

"Primátorka věří, že odhalení sochy je prvním krokem k očištění jména Jana Antonína Bati," řekla iDNES.cz mluvčí magistrátu Marie Masaříková.

Slavnosti se zúčastnila i Baťova vnučka Dolores Bata Arambasic. "Jan Antonín Baťa byl patriot a miloval svou zemi, byl hrdinou. Jsem ráda, že nyní žijeme v jiné, lepší době. Děkuji všem obyvatelům Zlína, kteří podporují snahy radnice o očištění jeho jména," řekla na shromáždění.

Spolu s odhalením sochy odstartovala dvoudenní konference věnovaná životu a dílu tohoto významného českého továrníka a podnikatele.

Konference se účastní kromě řečníků dalších šest příbuzných Jana Antonína a zástupci Konfederace politických vězňů, kteří se mu rozhodli udělit im memoriam čestné členství ve své organizaci.

Spravedlnost pro Jana Baťu
Napravit staré křivdy a rehabilitovat osobnost Jana Antonína Bati se snaží regionální politici i řada dalších osobností už několik let.

Poslední dobou se ledy pohnuly a aktivity možná brzy přinesou ovoce - Městské státní zastupitelství v Praze po více než roce a půl soudu doporučilo obnovit soudní řízení.

Případ, ve kterém byl nevlastní bratr a pokračovatel Tomáše Bati křivě obviněn a v nepřítomnosti odsouzen, by se tak mohl znovu otevřít, pokud návrh podpoří pražský městský soud.

"Návrh na povolení obnovy řízení byl odeslán před zhruba třemi týdny Městskému soudu v Praze," potvrdil iDNES.cz mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka. "Ten buď návrh zamítne, nebo rozhodne o obnovení řízení," vysvětlil.

Náprava starých křivd
Potomci Jana A. Bati přitom nechtějí otevírat žádné majetkové nároky, chtějí pouze Baťovo jméno očistit.

Ostatně, celé obuvnické impérium bylo ještě před Janovým odsouzením znárodněno podle Benešových dekretů. Záměrem je tedy pouze morální odsouzení staré křivdy, která rodinu po celou dobu stigmatizuje.

"Zápas, který trvá už více než 60 let, bude muset jednou skončit spravedlivě pro Jana Baťu a jeho potomky. Žádný z nás se nevzdá boje za spravedlivou rehabilitaci cti Jana Antonína Bati a za uznání, že byl a pro nové generace bude i nadále velkým Čechem a příkladem vlastenectví," říká v Brazílii žijící dcera Jana Antonína Bati, Edita Baťová de Oliveira.

Soudní fraška v režii fanatického komunisty
Proces, na jehož základě mimořádný lidový soud v Praze odsoudil v roce 1947 Baťu k 15 letům vězení a ztrátě majetku ve prospěch státu, byl veden v jeho nepřítomnosti.

Smyšlená obžaloba vinila Baťu z kolaborace s Říší a vytýkala mu, že podnikatel během války nepodpořil Benešovu exilovou vládu v Londýně.

Baťa však chránil především životy svých dělníků, protože přímá podpora Benešovi by znamenala okamžitou pomstu protektorátních úřadů. Proto Beneše podporoval neveřejně. Pod pseudonymem posílal peníze na účet exilové vlády a stal se tak jedním z největších podporovatelů československého protinacistického odboje.

To však nebránilo tomu, aby soud pod vedením komunisty Bedřicha Pokorného vykreslil Baťu jako odporného zločince, takže i samotní Zlíňané v houstnoucí atmosféře blížícího se komunistického puče svého ještě donedávna oblíbeného podnikatele zavrhli. Historická lež se pak usídlila v povědomí veřejnosti a přetrvala až do dnešních dnů.

Nejen místní, kteří si Baťova odkazu váží, ale i další občané, kterým není nespravedlivý rozsudek lhostejný, mohou svůj názor vyjádřit i prostřednictvím petiční akce pod názvem Spravedlnost pro Jana Baťu. Petici je možné podepsat na internetové stránce www.janbata.cz


Kdo byl Jan A. Baťa

Jan Antonín Baťa

Jan Antonín byl mladší nevlastní bratr Tomáše Bati (1876-1932). Narodil se roku 1898.

Zakladatel obuvnického impéria si jej vybral jako svého nástupce a prozíravě ho pověřil řízením podniku v případě své smrti.

Když později v roce 1932 Tomáš Baťa nečekaně zemřel při leteckém neštěstí, stal se Jan Antonín šéfem světoznámého obuvnického koncernu.

Tomášovo rozhodnutí, kdy celý podnik nesvěřil svému synovi (současný žijící Tomáš Baťa junior), ale právě nevlastnímu Janu Antonínovi, se ukázalo jako šťastné. Pod Janovým vedením podnik ještě více prosperoval a rozmáhal se po celém světě.

Expanzi nezastavila ani válka, třebaže musel Baťa utéci a sídlo firmy přestěhovat do zahraničí (Brazílie). Odtud tajně podporoval exilovou vládu, ale veřejně se k její podpoře nechtěl přiznat - věděl, že v ten okamžik by se dělníci v jeho továrnách na území protektorátu Čechy a Morava staly rukojmím nacistického režimu.

Po válce byl nespravedlivě obviněn, jeho majetek v Československu znárodněn a Baťa odsouzen na 15 let za údajnou kolaboraci.

Situace tehdy využila rodina Tomáše Bati juniora, která s Janem Antonínem vedla majetkové spory o vlastnictví celého koncernu. Po několikaletém tlaku se nakonec Jan Antonín vzdal akcií podniku v její prospěch.

Jan Antonín Baťa svůj život dožil v Brazílii. Přišel o majetek, ve své vlasti jej považovali za zrádce, do poslední chvíle zůstal však nezlomen a čestný. V nejlepší tradici rodiny Baťů pracoval, spřádal velkolepé plány a zakládal nová města. Byl navržen i na Nobelovu cenu, které se však vzdal ve prospěch jiného kandidáta.

Ostatky Jana Antonína Bati leží v Brazílii až dosud. Zemřel zde předčasně v roce 1965 po mnoha srdečních záchvatech v důsledku stresu, žalu, ale hlavně nespravedlnosti, jejímž terčem se stal ve své vlasti.








Hlavní zprávy

Další z rubriky

Shromáždění na Slovanském ostrově se zúčastnil i někdejší republikánské strany...
Policie v Chomutově zadržela Miroslava Sládka. Vedl nepovolenou kampaň

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek skončil v pátek večer kvůli nepovolené kampani v Chomutově na policejní služebně. Před půlnocí ho policisté...  celý článek

Lidé v Krásné Studánce u Liberce odevzdávali své hlasovací lístky na místním...
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Podle...  celý článek

Prezident Miloš Zeman a jeho žena Ivana volili v Praze na Lužinách v ZŠ...
Volil jsem Čecha, řekl Zeman. Šanci dá tomu, kdo dostane nejvíc hlasů

Prezident Miloš Zeman volil v pátek v podvečer spolu se svou ženou Ivanou v Praze na Lužinách. „Volil jsem Čecha," řekl prezident poté, co odvolil. Možná i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.