První odezva je kladná. Má velkou šanci. Tak alespoň zněly reakce zástupců ministerstva kultury, kteří si v pátek přijeli Zlín prohlédnout.
Věc však není tak jednoduchá. K tomu, aby se alespoň část města nebo jen jeho některé ulice či domy dostaly na seznam kulturních památek, budou potřeba miliony korun. Většina z cenných budov ve Zlíně je totiž v hodně bídném stavu. Navíc unikátní baťovské kolonie hyzdí stovky dřevěných šop. Radnice by se tak zřejmě musela postarat, aby všechny historicky významné části dostaly nový kabát, což by nebylo levné.
Mezi největší trumfy Zlína ve snaze zapsat se do seznamu Uneska patří zejména mrakodrap. Nebo jedna ze zachovalejších lokalit baťovských domků jako třeba Letná, případně jen některá z jejích ulic, dále pak část svitovského areálu anebo Hotel Moskva.
„Zpočátku by nám to přineslo finanční zatížení v řádech milionů korun. Proto musíme dobře zvážit, zda nám to zápis do seznamu UNESCO vynahradí,“ říká náměstkyně zlínského primátora Irena Ondrová.
Například Kroměříž čekala po zápisu svých památek na seznam UNESCO turistický boom. Nedočkala se však. Opak byl pravdou. Zájem turistů poklesl a klesá dál. Kroměřížský zámek a jeho zahrady byly zapsány do Uneska v roce 1998. V následujícím roce navštívilo zámek přes dvě stě tisíc lidí, pak to bylo rok od roku méně.
Podobného efektu se obávají i ve Zlíně. Turistů by zde zřejmě přijelo více, nicméně žádná celosvětová atrakce by se z krajského města na východě Moravy asi nestala.
„Nicméně cítím, že je to možná jedna z posledních nadějí, jak uchránit baťovskou výstavbu. Nutné ale bude zeptat se na názor také veřejnosti. Její odezvy se trochu bojím,“ říká hlavní zlínský architekt Pavel Novák.
Pokud bude Zlín dlouho váhat, může promeškat vhodnou dobu. UNESCO se totiž má zaměřovat na památky z dvacátého století právě v následujících třech až pěti letech.
