"Kopali tady, to je jasné," říká Jan Němeček, místostarosta Lešan při pohledu na obdélníkové otvory v zemi hluboké asi metr. Jen těžko lze odhadnout, kdy se zde zlatokopové objevili.
Dosud kolmé stěny vykopaných jam se však ještě nestačily vlivem eroze sesypat na dno. Podobných děr je u Lešan mnoho.
"Za války zde Němci postavili kárný tábor pro provinilé příslušníky zbraní SS," říká o pohnuté historii tábora Němeček, povoláním historik.
Po válce zřídili Rusové v Lešanech zajatecký tábor příslušníků wehrmachtu a esesáků. Později místo sloužilo jako internační tábor pro Němce určené k odsunu. Prošlo jím na šedesát tisíc lidí. A právě tehdy vzniklo pohřebiště, na němž bylo uloženo 406 dospělých, 42 dětí a 51 vojáků.
"Právě o vojáky zlatokopům jde. Hledají odznaky či vyznamenání. Ale pochybuji, že by v té době u sebe ještě takové věci měli," míní akademik Němeček. Takové předměty však u sebe mohli mít příslušníci SS, uvěznění nacisty v době války.
Je ale více než pravděpodobné, že v případě, že trestaní vojáci v Lešanech zemřeli, byli odesíláni pozůstalým do Německa a v Lešanech nejsou pochováni. "Z té doby však nemáme žádné záznamy," tvrdí Němeček.
