Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Při stavbě Blanky se našlo zlato až ze Šumavy, rýžovali ho v kalužích

  9:04aktualizováno  9:04
Stavba tunelu Blanka v Praze odkryla tisíce let staré vltavské sedimenty a i s nimi i šanci na nalezení zlata. V metropoli tak mohla začít nefalšovaná kopáčská horečka. I když v malém a jen pro mineralogy. Právě pro ně je "zlato z Prahy" vzácným suvenýrem, i když je ho jen pár miligramů.

Zlato z pražského tunelu Blanka už má místo ve sbírce Zdeňka Medka. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Pražské zlato se totiž v usazenině vyskytovalo v malém množství, ale připlulo s řekou třeba až z 200 kilometrů vzdálené Šumavy.

Veřejnosti zůstala informace o výskytu zlata v haldách zeminy u ústí budoucího tunelu skryta. Z množství drahého kovu, které tam jednotlivci mohli narýžovat, by stejně nikdo nezbohatl.

 Avšak pro odborníky bylo i těch pár miligramů "zlata z Prahy" cenným suvenýrem.

"Před asi pěti lety jsem si všiml, že se v Troji začíná hloubit tunel Blanka," vzpomíná Zdeněk Medek, mineralog, zlatokop a znalec hornických památek.

Pracoval v té době v Metrostavu, a tak se snadno domluvil se šéfy. "Vzali jsme s kolegou pánve, lopaty, síta a začali rýžovat.

Na deset litrů usazenin jedna až dvě drobné částečky

Na desetilitrový kbelík plný jemného materiálu připadaly asi dvě zlatinky. "To jsou takové miniaturní částečky zlata. Skoro ani nejdou zvážit," popisuje Medek.

Zlato nehledali v takzvané rubanině, kterou stavbaři vyváželi z tunelu. Tam by žádné nenašli. Zaměřili se na usazeniny, které před asi 16 tisíci let přinesla Vltava. Ta totiž měla kdysi hladinu podstatně výš než dnes a Troja ani Letná pod ní nebyly vidět.

"Hned z první pánve bylo jasné, že jsme zlato objevili," říká Medek. Že zde zlato bude, Medek tušil.

"Kolega kdysi rýžoval při stavbě na náměstí Republiky. Použil materiál z vrtů a zlato našel. Zkusili jsme to v Troji a uspěli stejně jako na Letné. Zde jsme rýžovali v loužích," popisuje Zdeněk Medek, který má zlato uložené ve skleněných mističkách s popisky: Letná - Blanka, Troja K2, Hlávkův most a Palmovka.

"K2 je název jámy, která vznikla při stavbě Blanky. Pod Hlávkovým mostem se dá při malém průtoku řeky také najít zlato stejně jako na Palmovce. Tudy také tekla Vltava," uvádí.

Odborníci mohou namítnout, že zlato se dá v Česku vyrýžovat na mnoha dalších místech a podstatně více. "Zlato přímo z Prahy je ojedinělé," vysvětlil geolog Pavel Škácha z občanského sdružení Montanika, které je správcem ložisek zlata v Jílovém u Prahy.

Vltava se v Praze formovala miliony let

"Znám lidi, kteří si přijeli zlato u Blanky narýžovat, protože ho chtějí mít ze všech lokalit v Česku," dodává Škácha, který si v tunelu Blanka také odnesl vzorek.

Vltava tekla před 20 miliony let po planinách na úrovni Bílé hory. Pak se zařezávala do terénu. Kaňon Vltavy v dnešní podobě je starý asi milion let.

"Zlato se dostalo do Prahy tak, že křemenná žíla nesoucí zlato zvětrala, dostala se do říčních sedimentů a velká voda ho spláchla a odnesla," uvádí Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.