Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zkuste si přičichnout k elektronické čtečce!

  0:01aktualizováno  0:01
Žijeme v době, kdy je normální spěchat. Spěcháme do práce, z práce, do školy, dobíháme autobusy, běžíme na metro, běžíme každé ráno za tramvají.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Ať se nám to líbí nebo ne, budeme už navždy součásti doby, kdy neznáme jen tak si sednout do trávy, opřít se o strom a vytáhnout starou knížku s příjemně zapáchajícími stránkami, které nám při každém doteku a otočení připomenou, že naše knížka má už nejlepší léta za sebou .

Jednoho dne jsem si řekla, že si zajdu jen tak ven. Projít se a užít si poslední podzimní sluníčko.

ČTU. JSEM NORMÁLNÍ?

Čtou teenageři méně než starší generace? Je čtení jen jeden z druhů zábavy, nebo má zvláštní význam? Které knihy vás inspirovaly? Četli vám rodiče, když jste byli malí? Přežijí knihy boom moderní techniky?

Držela jsem si svoji knížku a schod po schůdku jsem si kráčela dolů na metro. Najednou do mě zezadu vrazila paní, která vypadala na to, že jestli nestihne metro, tak snad umře. Znechuceně jsem se zatvářila a řekla jí: "Ježiš, aspoň s dovo..." ani jsem to nedořekla a uvědomila jsem si, že bych měla asi taky běžet.

Rozeběhla jsem se a ze všech sil běžela na metro. Doběhla jsem do metra s hlášením "ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají" a rozhlédla jsem se, kde bych se mohla ponořit do své knížky.

Jela jsem skoro přes celou Prahu, tak proč toho nevyužít. Sedla jsem si vedle sympatického mladého pána v obleku a s velmi zaujatým pohledem. Pohodlně jsem se posadila a vytáhla knihu, nalistovala 67. stranu a ještě jednou se podívala na pána.

Nemohla jsem věřit vlastním očím. V ruce držel velkou elektronickou desku a četl si. Ladným pohybem převracel stránky, pak dvěma prsty roztáhnul stránku aby líp viděl na písmenka a pokračoval ve čtení. S úžasem jsem sledovala každý jeho pohyb na této elektronické "knížce". Po chvíli se na mě podíval, pohlédl na knížku, kterou jsem "potupně" držela v ruce a pousmál se.

Cítila jsem se zaostale. Jako bych přišla z jiné doby. Ještě chvíli jsem se dívala na pána a pak jsem se konečně vrhla na své čtení, když to není to, co bych podle dnešní doby MUSELA MÍT. Jsem snad blázen?

Nalistovala jsem si další kapitolu a ponořila se do rozečteného příběhu. Každým dotykem na papíru stránky jsem cítila, že to, co právě držím v ruce, je něco, co má nevyčíslitelnou cenu . Je to dražší než většina jiných věcí. Než jakákoliv elektronická čtečka. Když si koupím novou knížku, prolistuju ji, nadechnu se a zabořím nos mezi stránky.

DISKUTUJTE NA BLOGU

Zaujalo vás, co studenti napsali v rámci projektu Studenti čtou a píší noviny? Diskutujte na studenti.blog.idnes.cz.

Neznám krásnější vůni než vůni nového výtisku. Zkuste si takhle přičichnout k elektronické knížce. Jediné, co by mi to dalo – vypadala bych jako blázen. Takže můžu s klidným svědomím říct: Nejsme blázni my, kteří čteme knihy, ale ti, kteří čtou elektronickou desku s pocitem, že nic lepšího na světě není...

A tak si myslím, že i přes dobu, ve které žijeme, se najdou lidé jako já. Sednou si a prožívají každý list a každou stránku své oblíbené knížky.

Veronika Ullmannová,
SSŠRT Michael, Praha



Témata: blog, práce, Metro, Tramvaj

Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
STUDENTI: Prapor morálky tančí valčík na rozloučenou

Kdysi, když už byli lidé znechuceni stavem světa, šli a napsali dlouhé knihy o společnosti, která byla ztělesněním všech přání. Ostatní je nazvali utopisty,...  celý článek

Ilustrační snímek
STUDENTI: Nesahat, neplivat, nesvlékat. Každá země to má jinak

Některé kultury chápeme, jiné ne. Proč? Naše civilizace není dostatečně tolerantní. Ani jedinec není schopen pochopit různé rituály v náboženství nebo zvyky v...  celý článek

Potomci Mayů při katolické bohoslužbě v mexickém městě Xul (16. prosince 2012)
STUDENTI: Obrana, nebo kulturní útok?

Kdysi dávno v exotických krajích Jižní Ameriky žily byly kulturně vyspělé civilizace – Aztékové, Mayové nebo Inkové. Jenže už nežijí. Konec příběhu. Nebo ne? Z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.