Mnozí se už nechali slyšet, že zvýší platy jen na úkor dalšího chátrání budov či pozdních plateb dodavatelům.
"Velké nemocnice si peníze dokážou najít. Otázkou je, zda je nutné, aby dál fungovaly ty menší. Když nemocnice nemá ani na platy, je jednou z možností ji zavřít," řekl v reakci na stesky šéfů nemocnic mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý. Dodal, že o tom "bude ministerstvo jednat". Jak, to však nesdělil.
Ministerstvo zdravotnictví zrovna ty menší nemocnice neřídí (patří okresům, krajům či obcím), a nemůže tedy jejich existenci ovlivňovat.
Dovedena do důsledku by naopak mohla slova mluvčího znamenat, že nad svou existencí by se měla zamyslet téměř třetina nemocnic: tolik jich podle zjištění Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče uvažuje o tom, že výměnou za nařízené zvýšení tarifních mezd sníží zaměstnancům osobní ohodnocení.
Například v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou kvůli tomu podávají výpověď téměř všichni lékaři oddělení ARO.
"Vláda si nemůže dělat z lékařů legraci, když jim zvýšení platů slíbí. A otázku existence nemocnic těžko může nechat volnému trhu," řekla Ivana Břeňková ze svazu.
Svaz vytýká ministerstvu, že nařídilo zvýšit platy, ale chybně spočetlo peníze, jež mohou letos nemocnice od pojišťoven dostat.
Zrušení některých nemocnic - ale podle jasných kritérií - by přitom bylo podle expertů žádoucí. Sami ředitelé říkají, že subjektů, které čerpají ze systému zdravotního pojištění, je příliš. Na to si však zatím nikdo z politiků netroufl.
Akce výběrových řízení, která zahájily předchozí vlády a při nichž se měly některé nemocnice přeměnit na zařízení pro dlouhodobě nemocné, nebyla dotažena do konce.
Opravdu se do toho chce této vládě před volbami? Zdá se, že ve skutečnosti nikoli.
"My jen říkáme, že jednou z možností je nemocnici zrušit. Nebudeme nikomu dávat žádné podněty. To je věc zřizovatelů," vysvětloval dodatečně svůj výrok o rušení nemocnic Černý.
