"Ministerstvo školství ve spolupráci s odborníky z jazykových škol a s učiteli intenzivně pracuje na přípravě zkoušky odpovídající nejnižší úrovni A1," potvrdil iDNES.cz ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství Martin Mach.
Úroveň A1 znamená, že cizinec musí rozumět základním frázím. "Dokáže vyjádřit své potřeby, dokáže se představit, říct něco o sobě. Rozumí také otázkám a dokáže se s někým, kdo na něj mluví pomalu a srozumitelně, domluvit," vysvětlil Mach.
Zkouška pro uchazeče o trvalý pobyt by se měla skládat z poslechové části, písemné části a především části konverzační. Požadavky na znalost gramatiky jsou minimální.
Podobu povinné zkoušky z češtiny bude muset ještě schválit vláda.
. zkouška z češtiny PRO CIZINCEMožnost studovat nebo pracovat v Evropské unii vyvolala potřebu všeobecně uznávaných kritérií pro hodnocení jazykových znalostí. Vznikl proto dokument s názvem Společný evropský referenční rámec pro jazyky se stupnicí jazykových dovedností: * začátečníci: úroveň A1 a A2 Fráze, které by měl uchazeč o trvalý pobyt zvládnout Co říkáme při setkání: Zjišťujeme, co se děje: Výstraha, varování: Hoří! Nevstupovat! Porucha! To nejde! To se nedělá! Vítáme návštěvu: Nerozumíme: Nápisy: Na policii, na hranicích: Zdroj: MŠMT |
Do podoby pravidel pro cizince mluví hned tři resorty - s návrhem přišlo vnitro, rozpracovávají ho ministerstva školství a práce a sociálních věcí. Domluva není úplně snadná.
"Ministerstvo školství původně navrhovalo, aby zkouška byla těžší. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má hlavní odpovědnost za integraci cizinců, ale rozhodlo, že se bude požadovat nejnižší úroveň znalosti jazyka," tvrdí Kateřina Böhmová z resortu školství.
Úřad Petra Nečase to popírá. "Na úrovni A1 se domluvilo ministerstvo vnitra a ministerstvo školství. My jsme s tím pouze souhlasili," říká koordinátorka integrace cizinců Helena Dluhošová z ministerstva.
"Mrzí nás, že bylo nutno přistoupit na tak nízkou úroveň. Samozřejmě budeme usilovat o to, aby se úroveň zkoušky pro uchazeče o trvalý pobyt v budoucnu zvýšila," dodala Dluhošová.
Důvodem, proč se ministerstva nedohodla na náročnější verzi zkoušky, je podle Dluhošové to, že zatím není k dispozici dostatek kvalifikovaných učitelů češtiny jako cizího jazyka a také je stále nedostatečná nabídka výukových kurzů ve všech krajích.
"Kurzy jsou navíc dosti finančně nákladné. Cizinci by tak neměli možnost se na náročnější zkoušku připravit a zkouška by se tak mohla stát překážkou pro získání trvalého pobytu," vysvětlila Dluhošová.
Odborníci: Lehké zkoušky odkáží cizince na tlumočníky
Také některým odborníkům připadá zvolená úroveň zkoušek nedostačující pro integraci do společnosti.
"Cizinec s dosaženou jazykovou úrovní A1 nebude schopen běžně samostatně komunikovat, jeho nízká úroveň jazykových dovedností bude mít negativní vliv na jeho běžný život, na komunikaci s úřady, se školou, pracovní možnosti nebo rekvalifikace. Například i pro běžná jednání s úřady bude potřebovat tlumočníka," tvrdí Jana Čemusová z Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka.
Soukromým školám se navíc nelíbí, že by cizinci měli skládat zkoušky pouze na vybraných státních jazykových školách. Ministerstvo školství nad nimi chce mít kontrolu. "Na soukromých školách by se z povinné zkoušky pro cizince mohl stát obchod a mohlo by docházet k podvodům," vysvětlila Böhmová.
Podle Čemusové by stačilo přesně stanovit kritéria, aby zkoušky mohla provádět kterákoli škola, která získá potřebnou akreditaci. "Budí to dojem monopolu jazykových škol bez možnosti vstupu dalších, byť na vysoké odborné úrovni připravených institucí. Naším požadavkem je, aby byl systém otevřený," říká Čemusová.
