Dosavadní pokusy, jak ošálit přírodu, byly neúspěšné a Libbrecht vyrobil ve svém mrazivém měděném kotlíku jen stejné ledové krystalky, tedy mateční hmotu nebo spíše zárodek, kolem kterého vločka cestou z mraku na zemský povrch roste.
Zvládl však vločkový design a dokáže vytvořit podmínky, o nichž ví, že povedou k růstu určitého tvaru - od klasické šestiramenné vločky po šestiúhelníkové placky.
"Umíme už dobře vytvořit vločky ve tvaru, který chceme," prohlásil Libbrecht. "Učíme se, jak krystaly rostou a jak jemný a složitý proces to je; jen málo lidí se dívalo, jak vločky rostou, takže znalosti nejsou nijak velké," dodal.
Tvar vločky se mění na každém metru
Výzkumy ukázaly, že rozhodujícími momenty pro jejich utváření jsou teplota a vlhkost. Ty se mění na každém metru, a proto dokonce ani z jednoho mraku nespadnou dvě naprosto stejné vločky. A to se každý rok na zemský povrch snese podle propočtů odborníků tolik vloček, kolik vydá jednička a za ní čtyřiadvacet nul.
Dokonale stejné podmínky nenastolil Libbrecht ani v laboratorních přístrojích. "Každá vločka má stejně svoji vlastní jemně odlišnou historii vzniku, každá je výsledkem náhodnosti a komplexnosti," podotkl fyzik.
Libbrecht vytvářel, fotografoval, změřil a analyzoval vločky za různých teplot a vlhkosti a sestavil jakousi mapu popisující, jak za daných podmínek může sněhová krasavice zhruba vypadat.
Vločky se mění i s alkoholem
Výzkum, na němž se podílejí hlavně studenti a zapálení profesorovi pomocníci, nekončí. Do laboratorních par se přidává alkohol a vločky prý nabývají dramaticky nezvyklých tvarů, vločky krystalizují kolem drátů s vysokým napětím a zanedlouho se bude experimentovat s dusíkem, oxidem uhličitým a héliem.
Některé chemikálie prý růst krystalů brzdí. "Kdyby byl vzduch skutečně tak znečištěný, neměli bychom tak dobré sněhové vločky," poznamenal kalifornský fyzik na ekologické téma. Průzkum sněhu ale není jeho hlavní výzkumnou prací.
Plat dostává od Národní vědecké nadace za vymýšlení pokusné metody, která povede k odhalení tajemných gravitačních vln putujících vesmírem.