Dětských obětí, varují odborníci, však bude ještě mnohem více.
OSN odhaduje, že zkáza přímo či nepřímo zasáhla osudy milionu a půl dětí, část z nich je bezprostředně ohrožena následky a pro většinu z nich bude hrůzný zážitek celoživotním traumatem.
Právě k nim se nyní stále více upírá pozornost světa. Papež Jan Pavel II. ve čtvrtek řekl, že se modlí za dětské oběti katastrofy, a vyzval k potírání "obchodu s dětmi", před kterým varovaly humanitární organizace v zasažených oblastech.
Desetitisíce dětí - od Srí Lanky po Evropu - přišly podle odhadů OSN o oba rodiče, další ztratily někoho ze svých blízkých a zápasí o holé přežití. Obtížně měřitelné jsou psychické následky. "Je to pro ně těžší než pro dospělé, děti jsou více závislé na svých blízkých, na své rodině," říká dětská psycholožka Marta Kovářová.
Následky mohou dítě pronásledovat celý život. "Je například prokázáno, že když dítě ztratí v dětství svého blízkého, je v dospělosti více ohroženo depresemi."
Řada organizací včetně OSN proto opakovaně vyzývá, aby svět věnoval větší pozornost dětem, které přežily, ale jejich životy či zdraví jsou v ohrožení v zasažených oblastech.
Nejde jen o nemoci či nedostatek potravin, policie na několika místech oblasti vyšetřuje případy údajného "obchodování s otroky", kdy jsou osiřelé děti prodávány prostřednictvím mezinárodních sítí a nabízeny k adopci, jako levná pracovní síla či, v případě dívek, obchodníkům s "bílým masem".
Jasné důkazy zatím chybějí, neboť je velmi obtížné tyto případy vyšetřit, experti Dětského fondu OSN (UNICEF) však opakují: Jsme si jisti, že se to děje, a musíme se všemi prostředky snažit bezbranné oběti ochránit. Toto riziko se podle OSN týká především Indonésie, kde již policie zpřísnila kontroly na hranicích a zřídila hlídky v uprchlických táborech.
Jen v této zemi ztratilo jednoho či oba rodiče na 35 tisíc dětí, humanitární organizace již zachytily podezřelé nabídky, v nichž někdo pomocí SMS nabízel adopce z postižených oblastí. "Něco takového mi připadá neuvěřitelné a strašlivé," říká dětská psycholožka Marta Kovářová.
"Pokud děti po prožité hrůze projdou ještě dalšími traumaty, například právě ve spojitosti s nějakým gangem, jejich dětský svět je navždy roztříštěn na padrť," dodává.
|
Češi se zajímají o adopce sirotků |
|
Osudy sirotků české rodiny natolik dojímají, že se čím dál víc zajímají o adopce na dálku. Díky nim mohou finančně podporovat děti v postižených zemích. "V postižených oblastech kontakty nemáme. Zvažujeme ale, že bychom zařizovali dálkové adopce na Srí Lance," řekla pracovnice Arcidiecézní charity Ivana Žemličková. Adopce na dálku zajišťuje v další postižené zemi, Bangladéši, také organizace Adra. Pomoc našla už téměř pro čtyři sta dětí z hlavního města Bangladéše a zpracovává seznamy dalších dětí, kterým by mohli adoptivní čeští rodiče pomáhat zaplacením 7200 korun ročně na pobyt ve škole. Podle Ludmily Bockové už teď do organizace Adra nosí sponzoři peníze pro děti. "Kdyby to šlo, klidně bych s sebou do Česka okamžitě přivezla třeba pět takových dětí. Bylo mi hrozně, když jsem je viděla pobíhat v troskách," říká Blanka Pešková, která tragédii zažila na Srí Lance. Sama má dvě děti - šestnáctiletou a desetiletou dceru. Podle Organizace spojených národů se zatím nedá říci, kolik dětí zůstalo bez rodičů a jsou odkázány jen samy na sebe. Odhady UNICEF mluví až o půl milionu dětí. V zahraničí proto zvažují, zda by se daly usnadnit i běžné adopce dětí do cizích zemí. Těm však brání strach z obchodníků s dětmi a fakt, že pro sirotka je lepší, když se o něj postará někdo z příbuzenstva. Adopce do zahraničí jsou možné jen u dětí, které nemají vůbec nikoho, kdo by se o ně staral. Navíc je třeba dodržet alespoň dvouletý časový odstup, než bude možno konstatovat, že rodina dítěte nežije. ČTK, MF DNES, lep |
 Srílanské děti z pobřežní vesnice Hangama se tlačí u humanitárních pracovníků, kteří jim přinesli jídlo. (5. ledna 2005) |
