Pozoruhodně zachovanou zkamenělou kostru představili vědci v úterý v New Yorku. Své závěry zveřejnili také v odborném časopise PloS ONE. Fosilie prý představuje přechod mezi poloopicemi a opicemi a mohla by být chybějícím vývojovým článkem mezi opicí a člověkem.
Tvor má některé lidské znaky jako například kratší horní končetiny, palec proti ostatním prstům a oči směřující dopředu. Na rozdíl od předchůdců člověka má však dlouhý ocas a podobá se tak lemurům. Tyto poloopice žijí například na Madagaskaru.
Fosilii však vdechl život - byť jen ten internetový - i vyhledávač Google, který ji okamžitě zobrazil ve svém logu. Kostra oblétla titulní stránky novin po celém světě a ve zprávách ji viděly miliony diváků. Americké televizní stanice objevení fosilie srovnávaly s přistáním člověka na Měsíci.
O dobré mediální přípravě svědčí i to, že některé televize okamžitě odvysílaly film a na pulty se hned dostala i kniha. I proto se na hlavy vědců okamžitě snesla z různých stran kritika kvůli tržnímu a reklamnímu využití objevu.
Paleontolog Jens Franzen, který spolu s Jörnem Hurumem kostru zkoumal, nicméně podobné výtky odmítl. "Co je špatného na tom, když veřejnost upozorníme na to, co může věda nabídnout - že existuje něco víc než jen úspěšní sportovci a dobrá muzika?" řekl.
Kostra prý stála milion eur
Kritici týmu například vytýkali, že kostru neobjevil, ale jen vypátral. V lomu u Messelu nedaleko německého města Darmstadt ji už v roce 1983 našel amatér. To však badatelé nepopírají. Další výtka směřovala k tomu, že Ida není žádný chybějící článek mezi člověkem a opicí.
Franzen při představení fosílie řekl, že to není "naše pra, pra, pramáti, ale spíš pra, pra, prateta". "Je to pojítko mezi nižšími savci až k člověku. Jde o fosilii, která provazuje naše vývojové dědictví," nechal se nicméně slyšet jeho kolega Hurum.
Mluvilo se také o tom, že zkoumání bylo zatím jen povrchní a vědci ignorovali zjištění posledních patnácti let. Franzen dodává, že bádání bude dále pokračovat.
Podle některých médií by za velkou Idinou "mediální kampaní" mohlo být to, že by Hurum rád získal část peněz, které za pořízení zkamenělé kostry utratil. Mluví se o tom, že ji od soukromníka koupil za milion eur (asi 26,5 milionu korun). S vyrovnáním nákladů by mu mohl pomoci například prodej filmových práv, uvedl ve svém sobotním vydání rakouský deník Der Standard.
