Philip Christensen z Arizonské státní univerzity se svými kolegy pátral po minerálech známých jako uhličitanové směsi. Ty poskytují klíč k minulosti Marsu, neboť tyto sloučeniny se tvoří při kontaktu oxidu uhličitého s nerosty a vodou.
Protože atmosféra Marsu z větší části sestává z oxidu uhličitého, vědci vytvářeli teorie, že každé těleso obsahující vodu v kapalném stavu po sobě kdysi muselo zanechat velké zásoby uhličitanů (karbonátů), jako je tomu na Zemi.
Vědci sice sloučeniny uhlíku nalezli na celém povrchu Marsu, ale nikoli v dostatečném množství a odpovídajícího charakteru, aby bylo možné tvrdit, že pocházejí z vyschlých oceánů.
"Uhličitan jsme konečně našli, ale jde jen o jeho stopy," oznámil Christensen. "Domníváme se, že relativně malé množství, které vidíme, pravděpodobně nepochází z oceánů, nýbrž z atmosféry, která přímo reagovala s prachem."
Nálezy vedou k domněnce, že planeta, na níž byla odhalena zmrzlá voda, byla vždy chladná a pustá, uvádí časopis Science.
"Toto skutečně ukazuje na to, že chladný, zmrzlý a ledový Mars byl vždy stejný, jako dnes, a nebyl nikdy v minulosti teplý a plný vláhy a oceánů," konstatoval Christensen.
Zklamání?
Mnozí lidé se domnívají, že v dávné marsovské historii bylo tamější klima teplejší a oceány vytvořily rozsáhlá ložiska uhličitanových hornin.
"Pokud by to byla pravda, horniny vzniklé v těchto domnělých oceánech by někde musely být," říká vědec. Vědci však taková ložiska neobjevili.
Koncem června chemické analýzy, pořízené sondou Pathfinder, údajně ukázaly, že se Mars zpočátku těšil "teplejšímu a vlhčímu klimatu". Přes zkoumanou planinu Ares Vallis se prý před nějakými třemi miliardami let převalily "katastrofické proudy vody".
Sondy jsou na cestě
V současnosti na oběžné dráze kolem Marsu krouží americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Odyssey.
Koncem prosince nebo počátkem ledna mají ke čtvrté planetě naší sluneční soustavy dorazit rovněž evropská sonda Mars Express s britským přistávacím modulem Beagle 2, dva američtí pojízdní roboti Spirit a Opportunity a japonská sonda Nozomi.
Mars se přiblíží k Zemi
Planeta Mars bude 27. srpna k Zemi nejblíže za uplynulých 60.000 let. Podle astronomů je planeta tak blízko, že je možné spatřit obyčejnými dalekohledy bílé polární čepičky, rudé planiny, tmavé prohlubně či písečné bouře.
Nejkratší vzdálenost od Země bude činit zhruba 55 milionů kilometrů.
