Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žižkov: jsme hrdí na to, že jsme jiní

  9:52aktualizováno  9:52
ŽIžkov - Obyvatelé Žižkova jsou na svoji čtvrť hrdí stejně dnes, jako byli roku 1881, kdy oslavovali povýšení na město. Jejich patriotismus nemá v metropoli obdoby. "Možná je to tím, že některé věci jsou možné jen tady a jinde by neprošly," myslí si starosta Prahy 3 a rodilý Žižkovák Milan Český. Po roce 1989 si čtvrť začala budovat pověst svérázného, bohémského místa. Navázala tak na doby, kdy tu počátkem 20. století psali a vymýšleli recesistické akce spisovatelé Jaroslav Hašek či Franta Sauer.

Čtvrť hospod to byla už za první republiky, dnes je tu restaurací ještě víc. Od 90. let vznikají i netypická kina, divadla a kluby.

Na výsluní se vrátila Viktoria, jediný prvoligový klub, který nese jméno čtvrti. Právě Žižkovem zahajujeme seriál, v němž porovnáme typické čtvrti z hlediska patriotismu a aktivit občanů.

Atmosféra svérázné čtvrti láká umělce

Žižkov se stal zdrojem originální kultury

*1991 -
vznik hudebního klubu Palác Akropolis

*1993
- počátek největších masopustů v metropoli

*1996 -
první vinobraní

*1996
- začíná festival vážné hudby Nekonvenční žižkovský podzim

*1998 -
otevření klubového kina Aero

*2001 -
vznik Divadla Ponec, scény moderního tance
Smutný byl Žižkov do roku 1989 - stovky tradičních činžáků v té době musely ustoupit novým panelákům, další byly k demolici připraveny. Tisíce starousedlíků se odstěhovaly. Po listopadovém převratu se bourat přestalo. "A vidíte, dnes už je to druhé centrum, když je celá Praha 1 vybydlená," usmívá se violoncellista Jiří Hošek, jeden z místních patriotů.

I on pomohl před pěti lety ke kulturní a společenské obrodě založením festivalu vážné hudby Nekonvenční žižkovský podzim. Starosta Prahy 3 Milan Český ví, že identifikace se čtvrtí je na Žižkově vysoká. Lidi tu stmelují všudypřítomné levné hospůdky, kultura i fotbalová Viktoria.

"A taky to, že se tu dějí věci, které by jinde neprošly," myslí si. Nejde jen o sochy miminek na televizní věži - zdejší radnice se například už roku 1996 jako jedna z prvních připojila ke kampani Svoboda pro Tibet. A ke koloritu patří i akce, která se uskuteční 1. dubna: na radnici se chystá aprílové referendum o setrvání Žižkova v hlavním městě.

Hledá se slušná hospoda
Hospoda je žižkovským symbolem a pýchou. V jedné z nich, u Pánků ve Veleslavínově ulici, vymyslel Jaroslav Hašek postavu dobrého vojáka Švejka... "A víte, co je můj velký úspěch?" chlubí se starosta. "Že tu dnes stojí víc hospod než za první republiky."

Má to přesně spočítáno podle historického seznamu. Kvalitu hospod kontrolují další z místních patriotů, členové Clubu gentlemanů Žižkov. Dvacetičlenné pánské sdružení vede zastupitel Pavel Augusta: "Titulem slušná hospoda oceňujeme vlídné chování k hostům v hospodě, která má svou atmosféru."

Za loňský rok takto ocenili Hospůdku Nad Viktorkou, Restauraci U růžového sadu a Tavernu Olympos. Gentlemani prosadili vytvoření památníku Jaroslava Seiferta, nyní se skládají na sochu Jaroslava Haška a pravidelně pořádají výstavy. Asi nejslavnější je na Žižkově hospoda U Vystřelenýho Oka, kterou vytvořil roku 1992 v ulici U Božích bojovníků malíř Martin Velíšek. "Ale teď přichází nová vlna a velmi mladí lidé zakládají bary, v nichž se sedí u šicích strojů a kde hrajou dýdžejové," všiml si mluvčí Prahy 3 Petr Blažek.

Kultura zůstane. A fotbal?
Když je na Žižkově masopust, sjede se na průvod tisíc lidí. Každý týden vyprodá Palác Akropolis zahraniční kapela. Do kina Aero přijíždějí se svými filmy hvězdy nezávislé kinematografie. Současný tanec našel svou scénu také na Žižkově - v Divadle Ponec.

"Na ty podniky jsme hrdí, podporujeme je," říká starosta. Díky tomu například Akropolis nežije ve stejné existenční nejistotě jako podobně slavný klub Roxy, který podporu Prahy 1 nemá.

Letitý problém je Vítkov, dnes mrtvý vrch. "Mrzí nás to, ale nám tam nic nepatří - stavba je státu a pozemky města," hájí se radnice. Přesto má starosta sen: "Na jižním svahu bych rád založil vinohrad." Ještě větší nejistota panuje okolo fotbalové Viktorky, která je v čele první ligy. "Je to naše rodinné stříbro, ale stále nevíme, kde se bude v budoucnosti hrát," říká Český.

Stadion je nevyhovující. Zastupitelstvo o tom bude jednat tento měsíc. Starosta říká: "Viktorku podporuju. Už proto, že za ni střílel prvoligové góly můj děda Honza Český."

Ani komunistická asanace patrioty nezlikvidovala
Obrovská radost zavládla na Žižkově 15. května roku 1881 - císař František Josef I. tehdy vydal privilegium povyšující obci na město. "Argumenty byly pádné - podle úředního sčítání měla obec 347 domů s 19 549 obyvateli, což představovalo jedno z největších míst tehdejších Čech," tvrdí odborník na žižkovskou historii Pavel Augusta.

A mluvčí Prahy 3 Petr Blažek, který má stejnou zálibu, jej doplňuje: "Nezávislost trvala do roku 1922, kdy byl schválen zákon o velké Praze a Žižkov se stal k velkému smutku a odporu zdejších obyvatel součástí Prahy." Už tehdy šlo o čtvrť patriotů. "Důvodem byla izolace od zbytku města, ale taky to, že Žižkov vznikal velmi živelně," upozorňuje Blažek.

"Co v jiných čtvrtích vznikalo po staletí, to tady vyrostlo během dvaceti let. Přišli sem lidi z různých koutů republiky, ti se spolu museli naučit žít, a proto vzniklo něco ojedinělého. Možná byli i správní lidi na správném místě - žila tu bohéma v čele s Haškem a Sauerem."

Za první republiky byl zdejší patriotismus na vrcholu - a symbolicky se roku 1928 dostala na vrchol i fotbalová Viktoria, která vyhrála mistrovský titul. Naopak čtyři stinná desetiletí začala roku 1948. Tehdy si čtvrť prožila velmi bolestnou asanaci.

"Zdejší bydlení bylo označeno za nevyhovující a velká část starého Žižkova měla být zbouraná. Místo činžáků vznikaly paneláky," popisuje Blažek. Pro komunistický režim nebyl žižkovský patriotismus přijatelný. "Co bylo cílem asanace? Vykořenit Žižkováky, kteří se tu celý život znali, jejich domy zbourat a přemístit je na sídliště," doplňuje mluvčí Prahy 3. Z architektonického hlediska vznikly obrovské škody - ze Žižkova zmizelo asi dvě stě činžáků.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Shromáždění na Slovanském ostrově se zúčastnil i někdejší republikánské strany...
Policie v Chomutově zadržela Miroslava Sládka. Vedl nepovolenou kampaň

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek skončil v pátek večer kvůli nepovolené kampani v Chomutově na policejní služebně. Před půlnocí ho policisté...  celý článek

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

Lidé v Krásné Studánce u Liberce odevzdávali své hlasovací lístky na místním...
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.