Petr Benda a Jiří Paroubek

Petr Benda a Jiří Paroubek | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Do Sněmovny míří Petr Benda, bohatý paroubkovec s nálepkou veksláka

  • 23
Petr Benda, který nejspíš ve Sněmovně nahradí Jiřího Šlégra, má v Teplicích, odkud pochází, pověst veksláka, který za komunistů postával před místním Tuzexem. Benda to vždy odmítal jako mýtus, který vznikl poté, co v roce 1997 budovu Tuzexu koupil. Minulost má ale dost pestrou i bez toho.

"Je to celé jedna velká snůška výmyslů. Přiznávám, že některé ty lidi jsem znal a s některými se znám dodnes. Ale že bych já sám denně otáčel nějaké velké množství peněz na ulici, to je naprostý nesmysl," řekl o své nálepce předrevolučního veksláka v jednom z vyjádření pro MF DNES.

Šlégr odstoupil. Chce zpět do čistého prostředí sportu

Benda si od poloviny devadesátých let vydělává obchodováním s nemovitostmi. Sám uvedl, že začínal jako stánkař v rekreačním areálu u jezera Barbora. Kapitál pro podnikání v nemovitostech prý získal z úvěrů a také z provozování dvou diskoték v Teplicích.

V roce 1994 vstoupil do ČSSD a v roce 2002 se dostal k první skutečné moci. Stal náměstkem teplického primátora a brzy získal pověst muže, se kterým se vyplatí být zadobře.

"Když budeš kamarád s Bendou, můžeš v Teplicích skoro všechno. Kdybys chtěl třeba postavit uprostřed teplického náměstí mrakodrap, tak právě Benda ti to zajistí," řekl o něm tehdy jeden z jeho obchodních partnerů.

Nejsem kmotr, odmítal Benda a soudil se

Benda se začal rychle orientovat ve vnitrostranické politice. V lednu 2005 se stal krajským předsedou ČSSD a ve funkci se udržel šest let. Byl krajským radním, předsedou představenstva Krajské zdravotní, která spravuje pět největších severočeských nemocnic, seděl ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, která rozděluje evropské dotace.

Petr Benda

Petr Benda se narodil roku 1971. Vystudoval střední průmyslovou školu hornickou. V červnu 2009 získal na soukromé vysoké škole Bankovní institut titul Ing.

V 90. letech provozoval v Teplicích diskotéky a kupoval nemovitosti.

Do ČSSD vstoupil v roce 1994, v lednu 2005 se stal krajským předsedou strany a byl jím až do ledna 2011.

Nyní je krajským šéfem strany NS-LEV 21 Jiřího Paroubka.

A také byl asistentem expředsedy ČSSD Jiřího Paroubka.

"V Ústeckém kraji se mně podřízení smějí v tom, že management Ředitelství silnic a dálnic řídí Oulický s Bendou, což jsou slavní kmotři ODS a sociální demokracie, a nikoli ministr dopravy," řekl o něm tehdejší ministr dopravy Vít Bárta z Věcí veřejných.

Benda se s ním kvůli tomu soudil (o soudu zde). Vždy se cítil dotčený, když o něm někdo říkal, že je Paroubkův kmotr.

Kmotrem ale prokazatelně byl v případě Paroubkovy dcery. Právě jeho si totiž Paroubkovi za kmotra vybrali, když v lednu supervolebního roku 2010 křtili malou Margaritu.

Bendův konec v ČSSD přišel s pádem Paroubka

To už se ale v ČSSD blížil pád silného tandemu. Benda například naštval spoustu zasloužilých spolustraníků, když na kandidátku před parlamentními volbami protlačil herečku Kateřinu Brožovou. A jeho kritici mu také nikdy neuvěřili, že si nechtěl svou pozici v ČSSD posílit náborem "černých duší" (jak nábor probíhal, zde).

V parlamentních volbách skončil těsně před branou sněmovny za Jiřím Šlégrem. Poté, co se nyní Šlégr vzdal mandátu poslance, by tak měl zasednout na jeho místo, přestože už jsou oba dávno v jiné straně.

S volebním výsledkem, který nestačil na sestavení vlády, se totiž po konci Jiřího Paroubka ze svých funkcí poroučel i Benda. V lednu 2011 už byla jeho pozice tak slabá, že svou kandidaturu na krajského předsedu raději sám stáhl.

Když pak Jiří Paroubek v létě přišel s projektem LEV 21, bylo nabíledni, že v něm velkou roli bude hrát i Benda. Stal se předsedou krajského sdružení LEV 21 v Ústeckém kraji a šéfem volební kampaně Paroubkovy strany.

Loni zaplavil ulice billboardy s Paroubkovou tváří, na které dal ze svého 12 milionů. V přepočtu na volební zisk to byla nejdražší kampaň. LEV 21 získal 0,49 procenta hlasů a Benda tak za každý hlas pro paroubkovce zaplatil tisíc korun.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video