Děti květin i protesty Z chronologie šedesátých i konce padesátých let vyčnívají ve Francii například data dvou vážných zahraničních angažmá, ve Vietnamu a v Alžírsku. |
"Výstava přichází v době, kdy mladí, kteří již nemohou snít o politické utopii, sní o utopii kulturní," sdělila Catherine Grenierová, autorka projektu agentuře AFP.
Nábytek i drobné předměty z let 1956 až 1958 lákají optimismem "zlatých časů".
"Po tolika letech, kdy vše bylo černé nebo bílé nebo šedé, po tolika letech poznamenaných dramaty AIDS nebo drog, cítí mladá generace potřebu se vrátit k optimismu. Vrátit se k barvám pop-artu," uvedla Grenierová.
Nafukovací křesla z průsvitného plastiku, minisukně i komiksy nevypadají jako poslové uplynulých dekád. Podobné věci zahlédnete v kdekteré galerii zaměřené na design, jako je například Neotu nedaleko pařížské radnice.
"Spousta mladých designérů tím stylem žije," míní publicistka Catherine Faurouxová, která píše o interiérech. Jako každá vlna retra však i tato je o trochu jinde.
"Jde o to vystihnout ducha kolektivního optimismu, kterým šedesátá léta načichla," říká Faurouxová. To se netýká jen špičkových designérů, ale i interiérů rockových klubů, obchodů s kvalitním nábytkem, jako je Ligne Roset, či kaváren.
Sedačky, talíře, hodinky světlých barev dávají zapomenout na chladné pastelové tóny, kterými rockový návrhář a posléze architekt interiérů Elysejského paláce Philippe Starck okouzloval v uplynulých dekádách.
K tomu lehké šaty, s hravým dekorem a zaručeně nad kolena. Týká se to ovšem dnešní mládeže, ti, kdo pamatují šedesátá léta a je jim nad třicet, jen s porozuměním přikyvují. Pustit si doma kultovní psychedelické kapely z šedesátých let pamětníci mohou, nadšení teenagerů však přece chybí.
Tak to vidí i guru šedesátníků, kteří bojovali v proslulém roce 1968 na studentských barikádách. "Rád si zavzpomínám, ale tím to končí," prohlásil Daniel Cohn-Bendit, bývalý studentský vůdce a dnešní politik strany Zelených.