V Česku jej znal jen úzký okruh lidí.
Není divu, vždyť se z šestatřicetileté emigrace definitivně vrátil do Prahy teprve před dvěma lety. Ve světě je však jméno Petr Kalaš známé ve vládních kruzích desítek zemí.
Při osobním rozhovoru působí Kalaš jako příjemný, i když lehce suchopárný člověk, ze kterého vyzařuje autorita.
Ekonom energetiky začínal kariéru jako provozní inženýr v elektrárně. V době, kdy se učení západních jazyků považovalo téměř za protistátní činnost, se Kalaš zdokonaloval v anglické konverzaci při rozhovorech s lidmi z britské ambasády.
"Zkontaktoval mě s nimi jeden atašé, který viděl zaníceného mladého Čecha, který potřebuje jazykovou výbavu," vzpomíná ministr. Dnes hovoří plynně čtyřmi cizími jazyky a dalšími se domluví.
Životní zvrat přišel v srpnu 1968. Osmadvacetiletý muž se k emigraci rozhodl už třetí den po příjezdu sovětských tanků. "Ráno rozhlas oznámil, že hranice do Rakouska jsou otevřené. První vlak směrem na Vídeň odjížděl v poledne, takže jsme s přítelkyní měli jen dvě hodiny na to, abychom zabalili," vypráví Kalaš.
Přes hranice přešli raději lesem, co kdyby mezitím zavřeli přechody? Z Rakouska vedl osud Kalaše do Švýcarska, kam ho pozvali ke spolupráci. "Ředitel firmy mi po krátkém rozhovoru hned nabídl smlouvu. Později mi vysvětlil, že byl jako student na praxi v plzeňské Škodovce. Chtěl to někomu vrátit a já jsem mu přišel první do rány," usmívá se ministr.
Ve Švýcarsku zakotvil na více než třicet let. Zatímco matku za ním komunisté pravidelně pouštěli, otce do jeho smrti viděl už jen dvakrát.
Brzy si udělal jméno jako odborný konzultant v energetice. Odtud byl v zemi, kde tolik dbají na čistotu životního prostředí, jen krůček k ekologii.
Kalaš se začal zabývat projekty na ochranu ovzduší a "čistými" zdroji energie. Řídil vládní projekty v desítkách rozvojových zemí, nejdřív v Africe, pak v Jižní Americe a nakonec v Asii.
Později se dal do služeb švýcarské vlády a v roce 1994 začal pracovat pro Světovou banku. Staral se o prosazování Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů do praxe.
Sháněl také peníze pro Česko. V roce 1998 například s tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem dohodl financování Národní studie energetických úspor ČR. "Dodnes nebyla překonána," říká dnešní šéf Strany zelených.
O svých plánech hovoří Kalaš jen obecně. Na realizaci zřejmě nebude v Topolánkově vládě dost času. "Vůbec mě to nevzrušuje. Kam dojdu, tam dojdu," říká.
Když vypráví o emigraci, zmíní se o otci: "Tatínek s mým odchodem souhlasil, ale říkal, že až za rok za dva nasbírám zkušenosti, ať se vrátím a použiji je doma. Je to zadostiučinění, že se vracím po tolika letech a trochu těch zkušeností mohu uplatnit."
