Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Život za krásu

aktualizováno 
-

"Od neštovic a lásky je uchráněn málokdo," praví staré italské přísloví. Vskutku, počátkem 18. století umíral v českých zemích na černé neštovice každý desátý obyvatel. A pokud tuto vysoce nakažlivou nemoc přežil, odnesl si doživotní zohyzdění. "To je snad horší než smrt," usoudila ruská carevna Kateřina II. a 12. října 1768 podstoupila variolizaci. To jest úmyslné nakažení lehkou formou pravých neštovic za účelem získání imunity.
K tomuto spojení vědy s mocí byl povolán specialista z kolébky variolizace - Anglie. Napřed ovšem musel získat důvěru panovnice pokusem na dvou gardových kadetech...
Výkon se podaří, 12. říjen bude prohlášen za "šťastný den Ruska" a musí se každoročně slavit. Ukáže se však, že věda - na rozdíl od lidí včetně mocnářů - neumírá, ale pouze neustále dospívá; na samém sklonku carevnina života provádí Angličan Edward Jenner první vakcinaci (imunizaci naočkováním kravských neštovic) - způsob stejně účinný, avšak nesrovnatelně bezpečnější, než variolizace... Nuže, co je dnes pro nás významnější: říjen 1768 Kateřiny Veliké, nebo květen 1796 Edwarda Jennera? Nebo snad duben 1978, kdy byl v Somálsku uzavřen poslední případ pravých neštovic na Zemi?

Povzbuzen lipským fyzikem Christianem A. Hausenem, který před nedávnem "postavil" první elektrostatický stroj, dokončuje 11. října 1743 právník Ewald J. von Kleist z Gdaňska první "konzervu" na elektřinu. Posléze se jí začalo asi trochu nespravedlivě říkat leidenská láhev (její v pořadí druhý vynálezce, ve vědě známější Pieter van Muschenbroek, totiž působil na leidenské univerzitě).

15. října 1888 se ve Stockholmu narodil lékař Robin S. Fahraeus (zemřel 1968), který roku 1918 odhalil zvýšenou sedimentaci červených krvinek coby projev nemoci.

15. října 1958 se v jaderném výzkumáku poblíž Bělehradu "splašil" reaktor. Šest lidí v hale dostalo dávku ionizujícího záření 4,5-10 Grayů (450-1000 rentgenů, přičemž smrtelná dávka je okolo 500). Díky tehdy unikátní transplantaci kostní dřeně (v Paříži a od francouzských dobrovolníků, mezi nimiž byl i jeden z tamních lékařů) jich pět přežilo. Jediná žena mezi nimi porodila o šest let později normální dítě, muži zůstali sterilní.

Divíte se Kateřině?

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.