"Od neštovic a lásky je uchráněn málokdo," praví staré italské přísloví. Vskutku, počátkem 18. století umíral v českých zemích na černé neštovice každý desátý obyvatel. A pokud tuto vysoce nakažlivou nemoc přežil, odnesl si doživotní zohyzdění. "To je snad horší než smrt," usoudila ruská carevna Kateřina II. a 12. října 1768 podstoupila variolizaci. To jest úmyslné nakažení lehkou formou pravých neštovic za účelem získání imunity.
K tomuto spojení vědy s mocí byl povolán specialista z kolébky variolizace - Anglie. Napřed ovšem musel získat důvěru panovnice pokusem na dvou gardových kadetech...
Výkon se podaří, 12. říjen bude prohlášen za "šťastný den Ruska" a musí se každoročně slavit. Ukáže se však, že věda - na rozdíl od lidí včetně mocnářů - neumírá, ale pouze neustále dospívá; na samém sklonku carevnina života provádí Angličan Edward Jenner první vakcinaci (imunizaci naočkováním kravských neštovic) - způsob stejně účinný, avšak nesrovnatelně bezpečnější, než variolizace... Nuže, co je dnes pro nás významnější: říjen 1768 Kateřiny Veliké, nebo květen 1796 Edwarda Jennera? Nebo snad duben 1978, kdy byl v Somálsku uzavřen poslední případ pravých neštovic na Zemi?
Povzbuzen lipským fyzikem Christianem A. Hausenem, který před nedávnem "postavil" první elektrostatický stroj, dokončuje 11. října 1743 právník Ewald J. von Kleist z Gdaňska první "konzervu" na elektřinu. Posléze se jí začalo asi trochu nespravedlivě říkat leidenská láhev (její v pořadí druhý vynálezce, ve vědě známější Pieter van Muschenbroek, totiž působil na leidenské univerzitě).
15. října 1888 se ve Stockholmu narodil lékař Robin S. Fahraeus (zemřel 1968), který roku 1918 odhalil zvýšenou sedimentaci červených krvinek coby projev nemoci.
15. října 1958 se v jaderném výzkumáku poblíž Bělehradu "splašil" reaktor. Šest lidí v hale dostalo dávku ionizujícího záření 4,5-10 Grayů (450-1000 rentgenů, přičemž smrtelná dávka je okolo 500). Díky tehdy unikátní transplantaci kostní dřeně (v Paříži a od francouzských dobrovolníků, mezi nimiž byl i jeden z tamních lékařů) jich pět přežilo. Jediná žena mezi nimi porodila o šest let později normální dítě, muži zůstali sterilní.
 Divíte se Kateřině? |
