Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Život z meteoritického bombardování?

aktualizováno 
-
Představa, že zárodky života byly v nějaké formě zaneseny na Zemi v dávných dobách z kosmického prostoru, je stará sto let. Od té doby ji občas někteří vědci novými argumenty podpoří, zatímco jiní ji vyvracejí - jistého však není nic. Jak informovala americká kosmická agentura NASA, vystoupili nyní s novými pozoruhodnými argumenty na podporu této hypotézy odborníci z Berkeley v americké Kalifornii.

Země a Měsíc vznikly přibližně před 4,5 miliardy let. Už dřív astronomové zjistili, že v době před 4 až 3,5 miliardami let bombardovaly Měsíc meteority a jádra komet, jejichž dopady tam vytvořily krátery o průměru až několika desítek kilometrů - ty největší dnes známe jako moře.

Druhá vlna překvapením

Ovšem Měsíc a Země jsou natolik blízko, že obdobné bombardování muselo poznamenat i naši planetu. S tím všichni souhlasí, nicméně zůstalo po nich jenom málo stop, pouze několik kráterů, jako třeba známý arizonský. Ovšem to si vědci dovedou vysvětlit. Zatímco Měsíc je geologicky mrtvé těleso, Země je velice aktivní, a proto většinu těchto útvarů zde překryly jiné procesy. Odborníci z Kalifornské univerzity v Berkeley a Geochronologického centra Berkeley nedávno objevili ještě jeden vrchol bombardování povrchu Měsíce - a nepochybně i Země. Průzkumem lunárních vzorků, které přivezli astronauti z Apolla 11, 12 a 14, zjistili, že byl před půl miliardou let a vlastně pokračuje dodnes. Ovšem pozorování tohoto jevu je ztíženo tím, že místo velkých balvanů se tentokrát střetáváme pouze s drobnými úlomky a prachem. Je zajímavé, že první velké bombardování se časově shoduje s prvními stopami života na Zemi - upozornili odborníci v tiskovém bulletinu kosmické agentury NASA. A druhé vyvrcholení spadá do obrovské exploze života v době označované za kambrium. První vlnou náletů meteoritů a komet se snažily Slunce a Jupiter, vybavené velkou gravitací, čistit meziplanetární prostor od relativně drobných zbytků materiálu, které tam zbyly po zformování těles celé soustavy. A po nich zůstaly na Měsíci krátery dopadového čili impaktového původu. "Není žádným překvapením, že se před třemi miliardami let množství impaktů značně zmenšilo," upozorňuje Richard Muller, profesor fyziky na Kalifornské univerzitě. "Náš systém se působením Slunce a Jupitera už vyčistil. Zato překvapuje nová vlna před 500 miliony lety." Objev druhé vlny náletů vědce rozrušil, protože změnil jejich dosavadní představu o historii sluneční soustavy. A také se musí smířit s tím, že ani její vývoj nelze zatím předpovídat.

Přežívaly odolnější druhy

Samozřejmě toto zjištění přivádí odborníky k oprašování hypotézy o invazi zárodků života z vesmíru. Například ředitel Geochronologického centra Paul Renne se domnívá, že mezihvězdný prach oséval Zemi organickými molekulami - od vody až po aminokyseliny. A potom dostal zdejší život náhle před půl miliardou let nové povzbuzení, takže se jeho vývoj urychlil. "Dosud jsme si představovali," říká Renne, "že dopady působily na život vždy nepříznivě, ale dneska už to tak nelze tvrdit." Student Timothy Culler, který novou vlnu meteoritů pod vedením svých profesorů objevil, tvrdí, že meteoritická aktivita měla pro vývoj a zažehnutí života rozhodující význam. "Ukazuje se, že velké srážky, podobně jako kometa či asteroid, který před 65 miliony let zavinil zánik dinosaurů, byly v posledních 500 milionech let mnohem častější. A dokonce i menší impakty působily katastrofálně na atmosféru a vytvářely krátery." Třebaže už dřív si někteří vědci mysleli, že všechny podobné nálety způsobily na Zemi vymírání živých organismů, po tomto objevu to už neplatí. "Jsme pouze na počátku chápání role, jakou hrály katastrofy při vývoji života," upozorňuje Muller. Podle jeho názoru zabíjely druhy neschopné dalšího vývoje, a naopak přispívaly ke stabilitě a utužení druhů, které těmto nárazům odolaly. O druhé vlně impaktů víme zatím pouze z výzkumu kalifornského týmu vědců. Nicméně sami autoři upozorňují, že k jeho prověření budou zapotřebí další vzorky z Měsíce.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.