Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před lety úspěšně žalovali Česko, teď mladí Romové marně hledají práci

  7:25aktualizováno  7:25
Bylo to překvapení, když 18 romských žáků z Ostravy v roce 2007 uspělo s žalobou na Česko. Evropský soud tehdy uznal, že je stát diskriminoval. Mladí žalobci od té doby dospěli a někteří už mají vlastní děti. Sice pomohli měnit poměry na školách, jim samotným se ale příliš nedaří: až na jednoho jsou všichni bez práce.

Osmnáct mladých Romů uspělo u štrasburského Evropského soudu pro lidská práva v roce 2007. | foto: Profimedia.cz

Šestadvacetiletý Julius Mika má dodnes nepříjemné vzpomínky na třetí třídu. Kvůli zápalu plic zameškal část roku, a když se vrátil do školy, učitelka si prý na něj zasedla. "Místo, aby mi dala šanci na doučování, tak mě začala zkoušet z nového učiva a pohlavkovala mě," řekl Mika iDNES.cz.

Po prázdninách musel přestoupit do zvláštní (dnes praktické) školy, určené pro žáky s lehkým mozkovým postižením. A to přesto, že takovou diagnózu neměl.

Ostravské sdružení Vzájemné soužití na konci 90. let zjistilo, že podobných případů je mezi Romy mnoho. Kromě Julia vytipovalo dalších zhruba 30 dětí a začalo je doučovat. Osmnáct z nich posléze udělalo rozdílové zkoušky na běžnou základní školu. "Byl to jasný důkaz, že jsou neoprávněně zařazovány do zvláštních škol," vzpomíná šéf sdružení Kumar Vishwanathan.

Zmíněná osmnáctka - 13 dívek a pět kluků - v květnu 1999 zažalovala stát. Když jim česká justice nevyhověla, odvolala se v roce 2000 k Evropskému soudu pro lidská práva. "Naši rodiče se tehdy soudili kvůli tomu, že není normální, z jakého důvodu nás přeřadili do zvláštní školy," řekla iDNES.cz Andrea Bandyová, která patřila mezi žalobce i se sestrou Denisou.

Případ, dnes známý pod označením "D.H. a ostatní versus ČR" (nazvaný podle iniciál jedné z žalobkyň Denisy Holubové), se dlouho vlekl. Štrasburský soud nejprve v únoru 2006 žalobu romských žáků zamítl. Uspěli až napodruhé - v listopadu 2007.

"To konečné rozhodnutí bylo trochu překvapivé, protože velký senát obrátil rozhodnutí senátu předchozího. Byl to průlomový rozsudek, který se nepochybně stal startovním bodem pro další případy, ať to byl rozsudek proti Maďarsku, či Chorvatsku," řekl iDNES.cz tehdejší advokát všech osmnácti žáků David Strupek, který na případ vzpomíná jako na velký přelom ve své kariéře.

Jejich životní situaci soud moc nezměnil, míní aktivista

Mika po základní škole vystudoval na učilišti obor malíř-natěrač. Nyní se otec dvou dětí živí v Ostravě jako sociální pracovník. Vlastní zkušenost předává dál. Romským žákům totiž pomáhá, aby nemuseli chodit do praktických škol.

Dnes je ale jediný, kdo z osmnáctky někdejších žalobců pracuje. "Ostatní zaměstnání nemají, jen někteří kluci pracují načerno. Jejich životní situaci vyhraný soud moc nezměnil. Většina chce pracovat a vydělat peníze, to je dneska jejich hlavní touha," říká Vishwanathan.

Proč nikdo z nich nepracuje? "Protože jsme se narodili jako Romové," míní Mika. "I já jsem se s tím hodně setkal. Vidíte na internetu volné místo, po telefonu jste přijat, a když tam přijdete, tak vám řeknou, že už nemají volné místo," líčí. Podobné zkušenosti zmiňují i další. "Sehnat práci je problém," stěžuje si čtyřiadvacetiletá Helena Kočková. Její postavení na pracovním trhu ztěžuje i to, že stejně jako většina ostatních má jen základní vzdělání.

Podle Bandyové jsou patálie s hledáním práce ovlivněné i tím, že nemohla celou dobu chodit do běžné základní školy. "Všichni jsme byli rádi, že jsme ten soud vyhráli. Ale místo toho, aby nám nabídli náhradní vzdělání, tak nám zalepili oči penězi," připomíná Mika odškodnění 4 tisíce eur, které stát musel každému z nich zaplatit.

Pokrok nastal, stále ale moc Romů končí v praktických školách

Na umísťování vysokého počtu romských dětí do praktických škol experti upozorňovali i dlouho před rozsudkem. Například průzkum mezi školáky v Ostravě z konce 90. let upozornil na to, že u malého Roma je 27krát větší pravděpodobnost, že bude považován za mentálně retardovaného (a bude tedy poslán do praktické školy), než jiné dítě.

Až po verdiktu štrasburského soudu se ale Česko zavázalo, že dosavadní praxi změní. "Rozsudky Evropského soudu pro lidská práva jsou závazné, nemůžou se ignorovat. V České republice se díky tomu změnilo chápání nepřímé diskriminace," podotýká Strupek.

Ministerstvo školství například v listopadu 2012 představilo seznam protisegregačních kroků, které mají situaci napravit. Resort se například snaží zlepšit práci poraden, kde se postižení dětí zjišťuje, i informovanost rodičů při rozhodování, zda svého potomka na praktickou školu umístit. Odborníci si slibují zlepšení situace i od chystané novely školského zákona. Ta má upravit vzdělávání sociálně vyloučených Romů či postižených dětí (více čtěte zde).

Od roku 2007 navíc stát musí Výboru ministrů Rady Evropy pravidelně hlásit, jak se situace vyvíjí. "Rozhodně cítím určitou změnu," říká Vishwanathan a zmiňuje například osvícenější přístup některých ředitelů. Nadále však Romové tvoří v praktických školách velkou část žáků - podle šetření České školní inspekce je jich v tomto školním roce 28,2 procenta.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.