Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti uprchlíků v Itálii štěstí nečeká, žijí na ulici a dřou na trzích

  15:25aktualizováno  15:25
Uprchlíci, kteří s vidinou lepšího života cestují na chatrných plavidlech přes Středozemní moře, jsou v Itálii velkým tématem již mnoho měsíců. Zapomíná se však na to, že spolu s nimi cestu absolvují i malé děti a mladiství. Ty v nové vlasti mnohdy čeká život na ulici, otrocká práce a hrozba obchodníků s dětmi.

Do Itálie jen za letošní rok přicestovalo přes 12 tisíc dětí a mladistvých. | foto: Profimedia.cz

Počet imigrantů směřujících k pobřeží Itálie už na sklonku srpna překročil hranici sta tisíc. Desítky tisíc z nich musí o život bojovat už na moři. Ti, kterým se podaří doplout až na pobřeží, však nečeká o mnoho lepší osud. Naráží na administrativní překážky i vlastní touhu cestovat do severněji položených zemí za svými příbuznými. Pokud nechtějí zůstat v Itálii, musí se totiž vyhnout registraci. Když by tak totiž učinili, nemohou podle Dublinské úmluvy žádat o azyl v jiném státě. Raději proto volí život na ulici mimo evidenci úřadů (více o imigrantech v Itálii se dočtete zde).

Zřejmě nejzranitelnější jsou v tomto ohledu děti přistěhovalců. Těch do Itálie přicestovalo více než 12 tisíc, píše server The Guardian. Jedna třetina z nich se však podle informací italských neziskových organizací ztratila z dočasných uprchlických center či přímo z ulice. Panují obavy, že se staly obětí rozrůstajícího se pašování a obchodu s dětmi.

Jen se snažím uspokojit poptávku, říká převozník uprchlíků do Evropy

„Většina dětí z Eritreje a dalších zemí není po příjezdu identifikována úřady kvůli Dublinské úmluvě, která jim znemožňuje žádat o azyl v jiném státě, pokud se registrují v Itálii,“ vysvětluje Elvira Iovinová v Centro Astalli, uprchlického centra v sicilské Catanii. Jejich cesty tak vedou na ulici, kde děti přespávají v parcích nebo na nádražích. Právě na těchto místech se stávají terčem překupníků, kteří jim slíbí práci, přístřešek a jídlo. Nedostanou však nic z toho.

„Vězní je a když jejich rodiny nemohou zaplatit za propuštění, musí pracovat jako drogoví dealeři, nutí je k prostituci nebo pracují v zemědělství. Pro obchodníky jsou to velké příjmy,“ vysvětluje Iovinová.

Lépe na tom nejsou ani děti, které do Itálie přicestují bez rodičů a podstoupí registraci. V takovém případě se podle italských zákonů dostávají do opatrovnictví státu. Dočasně by měly být umístěny do uprchlických center, následně pak sirotčinců, kde absolvují základní vzdělání. Takový je ideální scénář. Pod náporem uprchlíků však tento systém kolabuje a děti zůstávají dlouhé měsíce přímo v uprchlických centrech, kde mají jen minimální ochranu.

Trhy jako centrum dětské práce

V sicilském městě Augusta, kam jen za letošní rok přicestovalo na čtyři tisíce dětí, jsou ze situace zoufalí. „Nedávno k nám jen během jedné noci dorazilo 1 500 uprchlíků, z toho 250 dětí. Pro zajištění bezpečnosti takového počtu lidí prostě nemáme dostatečné struktury,“ uvedl místní komisař pro uprchlíky Francesco Puglisi.

V lokálním středisku Scuola Verde mají kapacitu pro péči o 20 děti. V současnosti jich zde přebývá asi 150. Většina z nich je tu už více než čtyři měsíce, přestože měly do následné péče putovat už 48 hodin po přicestování do Itálie. Zoufalé děti tak v mnoha případech volí útěk a život na ulici.

Fotogalerie

Štastnější z nich odcestují do větších italských měst a najdu zde práci, byť nepříliš dobře placenou. Jedním z nich je i 17letý Egypťan Hamdí. Jeden z krajanů mu poradil, aby po příjezdu do Říma nastoupil na autobus směřující na jeden z místních trhů. Tam od té doby prodává ovoce a zeleninu za výplatu deseti eur za den (asi 270 korun). Jinak to podle něj nejde. „Moje rodina musí převaděčům splatit 2 500 eur za naši cestu do Itálie,“ vysvětluje Hamdí.

Podobná je situace i ve městě Tivoli, kde se místní trh proměnil ve výkladní skříň nelegální dětské práce. Potvrzuje to šéfka místní policie Mariella Chiaramonteová. „Ani ne před měsícem veškerou ‚pomocnickou’ práci zastávaly děti. Situace se vymkla kontrole. I když děti umístíme do sirotčinců, nikdo tam nekontroluje, zda chodí do školy. Myslíme si, že existuje přímé napojení mezi těmi, kteří uprchlíky převážejí do Itálie, a lidmi, kteří pak využívají jejich levné pracovní síly,“ myslí si Chiaramonteová.

Otázka přistěhovalců se stala v Itálii diskutovaným tématem po loňské tragédii u ostrova Lampedusa, kde na jedné z přeplněných lodí zemřelo bezmála 350 lidí (více o tragédii zde). Itálie následně spustila operaci Mare Nostrum, která měla za cíl zajistit bezpečnost ve vodách Středozemního moře. Intenzivní monitorovací operace stála podle Italů každý měsíc více než milion eur (27,5 milionu korun). Italské ministerstvo vnitra však v polovině srpna oznámilo, že operace za současných podmínek nemůže dál pokračovat. Za krachem údajně stojí nezájem Evropské unie, která vyčlenila pouhých 80 milionů eur na ochranu všech svých hranic.

Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.