V Česku připadá jedna legálně držená zbraň na šestnáct lidí, v USA je to podle nejstřízlivějších odhadů osm obyvatel. I tak už se střelbou do nevinných lidí ve veřejných prostorách máme své zkušenosti.
Viktor Kalivoda zastřelil v říjnu 2005 legální zbraní dva neznámé lidi v lese. Později se přiznal, že chtěl vystřílet lidi v pražském metru. Bývalý šéf technických služeb v Havířově Pavel Slíva střílel loni legální zbraní na zasedání zastupitelstva - zasáhl náměstka primátora. David Lubina zastřelil uprostřed parku nelegální zbraní nevinného člověka, když chtěl krást. Střihač se mu "pouze" připletl do cesty.
Češi se ozbrojují stále víc
V Česku policie loni evidovala 635 tisíc legálně držených zbraní a vydala 310 tisíc zbrojních průkazů. Na jednoho držitele připadají v průměru dvě zbraně. Policisté odhadují, že nelegálních zbraní je jednou tolik.
"Ten počet rok od roku mírně stoupá, zatímco zbrojních průkazů máme pořád zhruba stejně," říká Antonín Kreml z ředitelství správních činností policie.
Češi, pro které je střelba na závodě či na honu koníčkem, si kupují stále více zbraní. Kolik ozbrojených Čechů odpovídá věku střelce z Virginie (23 let), se ze statistik vyčíst jednoduše nedá.
"Pistole si pořizují spíše lidé od pětadvaceti let nahoru, protože i ta nejlevnější použitá vyjde na šest tisíc a nová na 16 tisíc korun," říká prodejce zbraní Tomáš Tlapa z Českých Budějovic. Typickým ozbrojeným Čechem je člověk, který přenáší velké obnosy peněz.
Na rozdíl od Spojených států se Čech nemůže stát majitelem zbraně ze dne na den. Musí dosáhnout plnoletosti a musí se podrobit prohlídce u praktického lékaře. Nesmí mít záznam v rejstříku trestů a musí také vykonat odbornou zkoušku, aby doložil, že umí zbraně ovládat. Vše trvá řádově týdny.
Chybějí psychotesty
V uvedeném výčtu však jedna "zkouška" přece jen chybí - povinný psychotest. "Dříve se o jejich zavedení uvažovalo, ale sešlo z toho," vysvětluje Jan Komenda, který o zbraních přednáší na Univerzitě obrany.
Dnes pošle praktický lékař na psychologické vyšetření jen žadatele o zbrojní průkaz, jehož duševní stav se mu nezdá.
"Psychotesty by měly být povinné zejména u lidí, kteří si pořizují zbraně pro svoji obranu nebo kvůli zaměstnání," vysvětluje Kreml.
Podle jednoho ze znalců problematiky zbraní má odklad povinných psychotestů jednoduchou příčinu: lobby majitelů revolverů a pistolí je příliš silná na to, aby každou snahu o zpřísnění kritérií blokovala.
Ke všemu ani psychotesty nezabrání všem excesům - vrah Kalivoda jimi prošel jako policista, a stejně obrátil pistoli proti nevinným.
Student čtvrtého ročníku českokrumlovské výtvarné školy Vojtěch Mach Žižka byl dosud jako jediný v Česku odsouzen kvůli střelné zbrani ve škole. U soudu tvrdil, že brokovnicí chtěl jen zastrašit spolužáka.
Jen jednou se už schylovalo ke střelbě v české škole. Před rokem přinesl devatenáctiletý Vojtěch Žižka do Střední uměleckoprůmyslové školy v Českém Krumlově brokovnici i s nábojem. Původně měl v úmyslu zabít přítele dívky, se kterou se přednedávnem rozešel. Pak si vraždu rozmyslel a pušku do šatny přinesl jen proto, aby soka vystrašil. Za nedovolené ozbrojování dostal půlroční trest.
Češi jsou na nože a boxery
Čeští studenti nosí do škol spíše nože či boxery. Před třemi roky ubodal šestnáctiletý učeň ze Svitav při vyučování učitele Bohuslava Šíbla. Byl to první a dosud poslední vražedný útok na půdě školy.
Po této tragédii se rozproudila mezi pedagogy diskuse o tom, jak lze zabránit tomu, aby se ve školách objevovaly zbraně. Většina se shodla, že situace v Česku není tak vážná, aby bylo nutné instalovat detekční rámy.
Nošení zbraní může škola zakázat ve školním řádu. "Ano, máme tam výslovně stanoveno, že do školy se nesmí nosit zbraně, nebezpečné pomůcky, třaskaviny a podobné věci. Ale je to pouze na papíře. Ke kontrole toho, co mají studenti v taškách, nemáme žádné oprávnění, to může dělat jen policie," říká ředitel Střední školy České Velenice Oldřich Kučera.
Předpovědět, zda se něco jako v USA může stát i zde, je podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové nemožné. I v hlavě střelce se nápad zrodí často těsně před činem jako důsledek náhlého zkratu.
Jednoho "pravidla" si však psychologové přesto všimli. "Zatímco sérioví nebo nemocniční vrazi se vyskytují ve více zemích, školní střelba zůstává až na jednu výjimku (masakr v německém Erfurtu - pozn. red.) záležitostí USA," říká Ludmila Čírtková.
Zbraně v Česku a USA
Zbraně v Česku
V Česku registruje policie 311 tisíc zbrojních průkazů. Češi vlastnili v roce 2006 celkem 635 tisíc zbraní (do uvedeného počtu se nepočítá policie a armáda). Podle policejních odhadů je však v oběhu zhruba srovnatelný počet nelegálních zbraní.
Se střelnými zbraněmi spáchali zločinci loni 900 trestných činů, ve 40 % případů použili legální zbraň.
Většina lidí si pořizuje zbraň kvůli ochraně svého zdraví nebo majetku (asi dvě třetiny). Dalšími kategoriemi jsou lovci, sportovní střelci a lidé, kteří zbraň potřebují kvůli práci (zaměstnanci bezpečnostních agentur).
Zbraně v USA
V roce 2004 mělo 7 milionů Američanů doma alespoň jednu zbraň (mnohé rodiny mají hned několik zbraní).
Podle FBI bylo v roce 2000 spácháno 66 procent z 15 517 vražd střelnými zbraněmi. Právo nosit zbraň v USA zajišťuje druhý dodatek k ústavě.
Zbraň si podle federálních zákonů nemohou koupit lidé, kteří strávili více než rok ve vězení, uprchlíci před spravedlností, uživatelé narkotik nebo drog.
Lidé starší 18 let si mohou od licencovaných prodejců koupit pušku a brokovnici. Osoba starší 21 let i ruční zbraň.
